Mezinárodní energetická agentura (IEA) – která sama sebe popisuje jako „přední energetickou organizaci pokrývající všechna paliva a všechny technologie“ – vydala zprávu, jež propaguje jadernou energetiku a bagatelizuje potenciál obnovitelných zdrojů. Zpráva nazvaná „Jaderná energie v čisté energetice“ (anglicky "Nuclear Power in a Clean Energy System") se zaměřuje na roli jaderné energetiky ve „vyspělých ekonomikách“, jež představuje 28 členských zemích Evropské unie a 13 dalších států celého světa.

Zpráva upozorňuje na hrozící vlnu uzavírání reaktorů kvůli stárnutí celosvětového energetického parku. Tvrdí, že nepodnikneme-li kroky, mohl by objem jaderné energetiky ve vyspělých ekonomikách do roku 2040 poklesnout o dvě třetiny. Zpráva bohužel stvrzuje dlouhodobé obavy ze zaujatosti IEA proti obnovitelným zdrojům ve prospěch jádra. Vládám doporučuje podnikat kroky k „zajištění provozuschopnosti stávajících jaderných elektráren, dokud budou bezpečné, podpoře výstavby nových jaderných bloků a tvorbě podmínek pro rozvoj nových jaderných technologií.“

Zpráva neříká nic o problémech s jaderným odpadem a téměř nic o bezpečnosti reaktorů či zvýšených rizicích v souvislosti s prodlužováním životnosti stárnoucích elektráren. Mlčí též o nebezpečí šíření jaderných zbraní spojeném s civilními jadernými programy.

Zpráva přitom činí velkou řadu nevěrohodných tvrzení ve prospěch jaderné energetiky. Tvrdí například, že díky využívání jaderné energie se za posledních 50 let snížily emise oxidu uhličitého o více než 60 gigatun. Zpráva zřejmě předjímá, že jaderná energetika nahradila fosilní paliva. Pokud je tomu tak, mělo by to být ve zprávě jasně řečeno. Předpoklad navíc není podložen fakty. Před několika desítkami let možná šlo o racionální očekávání, dnes tomu tak ale rozhodně není.

Ve zprávě se dále tvrdí, že dosažení přechodu na čistou energetiku bez jádra sice je možné, ale vyžadovalo by „mimořádné úsilí“. Prohlašuje též, že ke splnění mezinárodních klimatických cílů je zapotřebí „obrovských“ investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů a zároveň nárůst výroby elektřiny z jádra o 80 % do roku 2040.

To však není nezbytně pravda. Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) loni vydal varující zprávu o nutnosti omezit globální oteplování na 1,5 °C. Jaderná energetika představuje v nízkouhlíkových scénářích IPCC pouze malý zlomek zásobování elektřinou, přičemž většinu práce odvádějí obnovitelné zdroje. Například v jednom ze scénářů se jaderná energetika do roku 2050 více než zdvojnásobí, ale i tak představuje jen 4,2 % primární energie, zatímco obnovitelné zdroje zajišťují 60,8 %.

Ve zprávě IEA se dále prohlašuje, že nejvýznamnější příčinou zhroucení ochoty investorů financovat nové jaderné projekty v Evropě a v USA jsou velká překročení nákladů na reaktory EPR ve Francii a ve Finsku, zhroucení projektu AP1000 v Jižní Karolíně a velká překročení nákladů na dvojici reaktorů AP1000, jejichž výstavba stále probíhá v Georgii. Tvrdí, že stávající odhadované náklady na tyto projekty – tedy 7-8 tisíc dolarů na kilowatt – představují „zhruba čtyřnásobek nákladů odhadovaných v roce 2005“. Nejnovější odhad pro elektrárnu v Georgii je hodně přes 10 tisíc dolarů na kilowatt a nejnovější odhad pro EPR Hinkley Point v Británii se 10 tisícům dolarů na kilowatt blíží.

Vzhledem k neschopnosti IEA předložit správná základní čísla bychom s jejími závěry měli nakládat s jistou dávkou nedůvěry. Podle zprávy „vynecháním jádra dojde k navýšení cen elektrické energie pro spotřebitele“. To může, ale nemusí být pravda, bereme-li v potaz náklady na modernizace za účelem prodloužení životnosti stávajících reaktorů. U nové výstavby to zcela jistě neplatí.

Studie IEA tvrdí, že pokud se ve vyspělých ekonomikách nebude dále investovat do jaderné energetiky, vzniknou přibližně čtyři miliardy tun emisí CO2, kterým by bylo možno předejít. Tento výpočet však zřejmě vychází z předpokladu, že odstavený jaderný výkon nahradí plyn nebo uhlí, nikoli obnovitelné zdroje. „Tvrzení, že jádro bude nahrazeno zemním plynem, je klamné, protože levnější je solární a větrná energie, a to včetně baterií,“ říká Mark Jacobson, profesor Stanfordovy univerzity, který přes deset let pracuje na modelování světa se 100% obnovitelnou energetikou.

Kontroverzní studie IEA vyšla ve stejném týdnu, kdy Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala svou zprávu „Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2018“, v níž uvádí, že pokles nákladů na obnovitelné zdroje i nadále překonává všechna očekávání. Podle tohoto posouzení budou tři čtvrtiny nových větrných elektráren na pevnině a čtyři pětiny nových fotovoltaických projektů, jež mají být uvedeny do provozu v příštím roce, vyrábět elektřinu za nižší ceny než nejlevnější nové uhelné zdroje.

Mycle Schneider, vedoucí autor „Zpráv o stavu jaderné energetiky ve světě“, říká: „Předpokladu IEA, že zvrátit trend a dosáhnout ‚nárůstu celosvětové výroby energie z jádra o 80 % do roku 2040‘ je pouze otázkou politické vůle, zcela chybí důkazy o technické proveditelnosti a je v naprostém rozporu s dosavadním fungováním celého tohoto odvětví energetiky za poslední tři desetiletí.“

Autor: Jim Green ‒ redaktor Nuclear Monitoru, Nuclear Monitor Issue 877, 25. 6. 2019

*****

(c) Petr Kurfurst, Temelín.cz //  Graf: DIW Weekly Report