Krajský úřad v Jihlavě zaslal 22. listopadu 2021 na Ministerstvo pro místní rozvoj podklady z řízení o umístění nového jaderného bloku v Dukovanech, neboť musí rozhodnout, který krajský úřad bude rozhodovat o odvolání proti územnímu rozhodnutí. Děti Země totiž 13. září 2021 vznesly námitku systémového rizika podjatosti městského úřadu v Třebíči i krajského úřadu v Jihlavě, neboť nemají důvěru v rozhodování obou těchto úřadů o tak politicky citlivé a mediálně sledované sporné stavbě.

„Z naší analýzy jako účastníka územního řízení vyplynulo, že v kraji dlouhodobě působí silné skupinové zájmy pro rychlou výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, které mají vliv i na řadu politiků, takže v zájmu korektnosti rozhodování i z důvodu ochrany samotných úředníků bude vhodnější, aby se územní řízení přesunulo do jiného kraje,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik hlavní důvody jejich obav.

Územní řízení o umístění jaderného bloku bylo zahájené 1. června 2021 u stavebního úřadu v Třebíči, který pak tuto skutečnost 30. července 2021 oznámil veřejnou vyhláškou. Odvolacím orgánem by měl být krajský úřad v Jihlavě. Děti Země ovšem navrhují, aby se řízení přemístilo do kraje, na jehož území nestojí žádná jaderná elektrárna, čímž by mohla být zajištěna nezávislost rozhodování úředníků o této velké investici státu.

Na rychlé výstavbě jaderného bloku právě v Dukovanech má dlouhodobě zájem nejen vedení Města Třebíče a Kraje Vysočina, ale i řada politiků s celostátním vlivem. Důkazem jsou jejich časté mediální výroky na podporu bloku, jednání s pro-jadernými lobbisty, účast na jaderných seminářích, psaní pro-jaderných článků apod. Tato jednostranná činnost a atmosféra v kraji pak může mít podle Dětí Země vliv i na rozhodování stavebního úřadu v Třebíči i odvolacího krajského úřadu v Jihlavě, a to až v nadkritické intenzitě.

„Rada kraje si dokonce v roce 2017 vytvořila komisi pro výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, kterou vede hejtman. Na ní se diskutují nejen politické, právní, finanční a technické otázky stavby, ale i její povolování. Navíc účastníci zkoumají i různá rizika. Tento dlouhodobý zájem krajských politiků tak může významně ovlivnit i rozhodování o umístění stavby v neprospěch zákonnosti,“ je přesvědčený Patrik.

Město Třebíč výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech aktivně prosazuje od roku 2013 a je rovněž zakládajícím členem sdružení Energetické Třebíčsko.

Odkazy na internetové stránky:
Proces hodnocení vlivů záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“ (2016-2019)

Děti Země se odvolaly proti výjimce pro nový jaderný blok (TZ, 01.12.2021)

Komise rady Kraje Vysočina pro výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany – zápisy za rok 2021
 
Příloha k tiskové zprávě ze dne 6. prosince 2021:

I. Průběh územního řízení o umístění stavby „Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“ a doprovodných dopravních komunikací, včetně povolení kácení dřevin
01.06.2021 = Elektrárna Dukovany II, a. s., podává žádost o vydání dvou územních rozhodnutí
30.07.2021 = MěÚ Třebíč oznamuje zahájení dvou řízení řízení
13.09.2021 = Děti Země upozorňují na tzv. systémové riziko podjatosti MěÚ Třebíč a KÚ v Jihlavě
22.11.2021 = KÚ v Jihlavě posílá spis na Ministerstvo pro místní rozvoj k vyřízení námitky

II. Hlavní judikatura o systémovém riziku podjatosti

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 20. 11. 2012, č. j. 1 As 89/2010 – 119 uvádí toto:
„Rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby dle § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.“

V tiskové zprávě Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2013 se k rozsudku ze dne 20. 11. 2012 uvádí toto:
„Nebezpečí ovlivnění je třeba aktivně předcházet, a proto má být z výkonu pravomoci v konkrétní věci vyloučen i ten, o němž není ani zdaleka jisté, že takový vztah má. Zákon nevyžaduje jistotu ani přiměřenou pravděpodobnost; postačí, lze-li o nepodjatosti pochybovat. Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti může být i pracovněprávní vztah úředníka k obci či kraji jako entitě, která sama má na výsledku určitého správního řízení zájem nebo která je přímo nebo nepřímo ovlivňována osobami, jež takový zájem mají.

Proto v případech, kdy rozhoduje úředník územního samosprávného celku ve věci, která se přímo nebo nepřímo týká tohoto celku, není a priori vyloučen z rozhodování pro svoji „systémovou podjatost“, ale je u něj dáno „systémové riziko podjatosti“. Kvůli tomuto riziku je třeba jeho případnou podjatost posuzovat se zvýšenou opatrností oproti věcem, které se zájmů územního samosprávného celku nijak nedotýkají.

„K pochybám o nepodjatosti postačí i poměrně nízká míra podezření, protože existence „systémového rizika podjatosti“ je sama o sobě signálem ke zvýšené opatrnosti a „podezřívavosti“ při posuzování důvodů pro vyloučení úředníka. Důvody k podezření mohou být nejrůznější. Například o jevy v politické či mediální sféře, jež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání územního samosprávného celku jako zaměstnavatele příslušného úředníka. Třeba zájem politických činitelů či jiných vlivných osob (zákulisních aktérů místní politiky či podnikatelských subjektů) na určitém výsledku řízení (např. na tom, aby určitá stavba, činnost apod. byla povolena, anebo naopak nepovolena),“ říká soudce rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.“

*****

(c) Tisková zpráva Dětí Země // obrázek: Děti Země