ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Energetická politika

Nový atomový zákon: zvýhodnění pro jadernou energetiku trvá

Státní úřad pro jadernou bezpečnost připravil návrh nového atomového zákona. Návrh prochází připomínkovým řízením a bude ještě letos předložen vládě. Calla, která legislativu upravující podmínky pro jadernou energetiku dlouhodobě sleduje, má k návrhu zákona zásadní připomínky.

1. Nový zákon zachovává pro ČEZ neúměrně nízkou limitovanou úroveň odpovědnosti za jadernou škodu, navíc pro ni vytváří samostatný zákon.

Návrh plně zachovává dnešní výhodu ČEZu, který má garantované omezené ručení  za škody po možné havárii jen do výše 8 miliard korun, pojistit se pak musí na pouhé 2 miliardy korun. Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek. Po Fukušimě jsou škody odhadovány na 4,3 bilionu korun, po Černobylu 4,6 bilionu korun, francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun. České omezení již několik let neodpovídá ani požadavkům mezinárodních smluv, které Česká republika podepsala. Doplňkový protokol Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti žádá minimální výši odpovědnosti za škody 300 milionů SDR (Special Drawing Rights). To je dle kurzu v přepočtu o jednu či několik miliard navíc, než stanovuje český atomový zákon.

Provozovatelé jaderných elektráren by měli ručit za všechny škody, které způsobí, měli by mít odpovídající pojištění a svoji odpovědnost by měli nést i dodavatelé klíčových technologií, kteří se dnes na náhradě škod nepodílejí.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost chce navíc vyjmout odpovědnost za jadernou škodu z atomového zákona a zřídit pro tuto oblast samostatnou normu (v podobě zbytkového zákona č. 18/1997 Sb.). Úřad zůstává navíc pasivní v prosazení celoevropského řešení v oblasti odpovědnosti za jadernou škodu.

2. Návrh ignoruje snahu obcí, na jejichž území stát hledá konečné hlubinné úložiště vysokoaktivních odpadů, na posílení jejich práv a nezohledňuje tak výjimečnost této stavby.

Již více jak deset let obce iniciativně usilují o nápravu zákonů, která by zavedla možnost spolurozhodovat o výběru místa pro výstavbu úložiště. Rovněž směrnice Rady 2011/70/EURATOM požaduje, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti, složená ze zástupců státu (včetně předkladatele atomového zákona Státního úřadu pro jadernou bezpečnost), Parlamentu ČR, místních samospráv a občanské společnosti jako poradní orgán MPO již v roce 2012 dokončila záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality. Tento návrh lze do nového atomového zákona převzít.

3. Zákon odmítá, aby se obce i veřejnost mohly vyjádřit a hájit svá práva při povolování umístění a výstavby jaderných zařízení. Jediným účastníkem řízení podle atomového zákona má být žadatel.

Obce a jejich obyvatelé tak nemají možnost ovlivnit proces vydání povolení podle atomového zákona. Nemohou tedy ani dosáhnout soudního přezkumu vydaného rozhodnutí, ač to například výslovně předpokládá platný zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Tím se dostávají do výrazně nevýhodné pozice oproti žadateli. Návrh zákona je tak v rozporu s Aarhuskou úmluvou, jejíž neplnění je České republice vytýkáno. Požadujeme proto, aby v přesně specifikovaných případech měli právo účasti v řízení i další dotčené osoby.

Celé připomínky a návrhy na řešení.

*****

(c) Edvard Sequens, Calla // foto: archiv Calla


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies