Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.

V roce 2016 se investoři rozhodli financovat nové projekty obnovitelných zdrojů za 241,6 miliard dolarů (nezapočítávají se velké vodní elektrárny). To sice znamená méně o 23 % oproti předchozímu roku, ale to bylo způsobeno především poklesem investičních nákladů na výstavbu obnovitelných zdrojů.  U jaderných elektráren byl zájem investorů výrazně menší – během roku byla zahájena výstavba tří reaktorů (dvou v Číně a jednoho v Pákistánu) s celkovým odhadovaným objemem investic kolem 10 miliard dolarů.

Navzdory snížení investic rostl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů rychleji, než před rokem. Zatímco v roce 2015 bylo ve světě nainstalováno 127,5 GW, v roce 2016 již šlo o 138,5 GW nových obnovitelných zdrojů (bez započítání vodních elektráren). Celosvětový instalovaný výkon jaderných reaktorů se meziročně zvýšil o 3 GW, když byly spuštěny nové reaktory o výkonu 9 GW a staré o výkonu 6 GW byly odstaveny. Stejně tak projektovaný výkon reaktorů, jejichž výstavba byla zahájena v roce, činí 3 GW.

Zatímco v celkovém globálním instalovaném výkonu již obnovitelné zdroje jadernou energetiku předčily, v roční výrobě elektřiny se náskok reaktorů snižuje pomaleji (v důsledku vyššího využití instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách). Roční produkce větrných a solárních elektráren se dostala na 1280 TWh, jaderné elektrárny vyrobily 2476 TWh (tento rozdíl se v posledních letech snižuje cca o 150 TWh ročně). V řadě hospodářsky významných zemí již obnovitelné zdroje (bez započtení vodních elektráren) produkci jaderných elektráren převyšují, konkrétně jde o Brazílii, Mexiko, Čínu, Indii, Japonsko, Německo, Nizozemí, Velkou Británii a Španělsko.

Započítáme-li i vodní elektrárny, činil celosvětový přírůstek instalovaného obnovitelných zdrojů v roce 2016 historicky rekordních 161 GW. To znamená 62 procent nových elektrárenských kapacit v globálním měřítku. V zemích Evropské unie šlo dokonce o 86 %, přičemž více než polovina výkonu nových zdrojů připadla na větrné elektrárny. 

Kompletní zpráva je dostupná ke stažení na adrese:

https://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/20170912wnisr2017-en-lr.pdf (více informací k výše zmíněné problematice najdete na straně 176 až 188)

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz //