V překladu tohoto článku Jim Green, editor zpravodaje Nuclear Monitor, shrnuje své postřehy ke zprávám PINC „Nuclear Illustrative Programme“ vydané Evropskou komisí v dubnu 2016 a „PINC 2016, the Nuclear Illusory Programme“ vydané organizací WISE Paris v březnu 2016. Článek byl pro svou rozsáhlost rozdělen do dvou částí. I. díl je k přečtení zde.

Jaderná ekonomika

Ve zprávě PINC se uvádí, že „nově stavěné projekty v Evropě zažívají značné zpoždění a překročení nákladů. "Zpráva poukazuje na širší problémy s jadernou ekonomikou:
„Probíhající konstrukce evropského tlakovodního reaktoru (EPR) ve Finsku a ve Francii zaznamenaly výrazné překročení nákladů (více než trojnásobné navýšení původního rozpočtu). Tyto reaktory jsou modely první svého druhu s očekávanými vyššími jednotkovými náklady a jsou rovněž v souladu s historickým vývojem možného zvyšování nákladů v tomto odvětví. Ve Francii, například, i přes některé příznivé podmínky, které zahrnují centralizované rozhodování, vysoký stupeň standardizace a regulační stability, byly náklady na výstavbu na megawatt elektrického výkonu v roce 1974 3krát nižší než u ednotek připojených do sítě po roce 1990.“

Ale zpráva PINC míchá tuto střízlivou reflexi se zbožným přáním, jako je toto:
„Některé nové projekty první svého druhu v EU zaznamenaly zpoždění a překročení nákladů. Budoucí projekty využívající stejné technologie by měly těžit ze získaných zkušeností a z příležitostí ke snižování nákladů, za předpokladu, že bude k tomuto nastaven odpovídající politický rámec.“

WISE Paris konstatuje, že aktuální údaje k výdajům u nových konstrukcí jsou daleko vyšší než údaje poskytnuté ve zprávě PINC z roku 2007. Tato zpráva říká, že „nová jaderná elektrárna představuje investici v rozsahu 2 až 3,5 miliardy eur (pro 1 000 až 1 600 megawatt elektrického výkonu v tomto pořadí)“.

WISE Paris rovněž konstatuje, že poslední zpráva PINC předpokládá snížení průměrné doby výstavby, ale historické údaje uvedené ve zprávě ukazují, že průměrná doba výstavby v Evropě se zvýšila z deseti na dvacet let od roku 1950.

Nakládání s odpady a vyřazování z provozu

V aktuální zprávě PINC se uvádí, že Evropa „se přesouvá do fáze“, kde zadní část palivového cyklu - tj. nakládání s odpady a vyřazování z provozu – „obdrží mnohem větší pozornost“. Ve zprávě se uvádí: „Zadní část palivového cyklu bude potřebovat zvýšenou pozornost. Odhaduje se, že více než 50 ze 129 reaktorů, které jsou v současné době v provozu v EU, má být odstaveno do roku 2025. Bude zapotřebí pečlivé plánování a posílená spolupráce mezi členskými státy. Politicky citlivá rozhodnutí ohledně geologického ukládání a dlouhodobé nakládání s radioaktivním odpadem budou muset být přijata všemi členskými státy EU provozujícími jaderné elektrárny. Je důležité neodkládat činy a investiční rozhodnutí s ohledem na tyto otázky.“

Ve zprávě se mluví o tom, že existuje jen málo zkušeností s vyřazováním: 89 jaderných reaktorů v Evropě bylo trvale vyřazeno od října 2015, avšak pouze tři byly vyřazeny z provozu kompletně (všechny v Německu).

Zpráva na základě informací poskytnutých členskými státy EU uvádí, že bude potřeba 253 miliard eur (287 miliard amerických dolarů) na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem do roku 2050, z toho 123 miliard eur na vyřazování z provozu a 130 miliard eur pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem včetně hlubinného ukládání. Sotva polovina požadovaných investic do zadní části palivového cyklu byla k dnešnímu dni vyčleněna - 133 miliard eur z 253 miliard eur.

WISE Paris konstatuje, že skutečné náklady budou pravděpodobně daleko vyšší než údaj 253 miliard eur poskytnutý Evropskou komisí. Zpráva PINC dává velmi nízký odhad nákladů na vyřazování reaktorů z provozu a nakládání s odpady a zcela ignoruje jiná jaderná zařízení (na obohacování, přepracování a tak dále), jako jsou Sellafield ve Velké Británii a La Hague a Marcoule ve Francii. WISE Paris odhaduje náklady na více než 480 miliard eur (545 miliard amerických dolarů), z nichž 110 miliard eur je vyhrazených pro geologické ukládání, 300 miliard eur pro vyřazování reaktorů a dalších jaderných zařízení a 73,9 miliard eur je pro další náklady spojené s odpady.

WISE Paris shrnuje: „Investiční potřeby předložené ve zprávě PINC z roku 2016 jsou nepodloženým mixem podceněných nákladů a přehnaných odhadů. Potřebné investice do nových reaktorů a dlouhodobého provozu (LTO) mohly být podceněny o jednu třetinu (až jedna a půl třetiny), což budoucí investice činí ještě méně dosažitelnými. Zdá se také, že Komise podceňuje možné výdaje na vyřazení z provozu a nakládání s odpady více než půlkrát, a to prostřednictvím kombinace nízkých předpokladů a opomenutí.“

Poslanec Evropského parlamentu za Stranu zelených Claude Turmes řekl pro týdeník Energy Post, že široká trhlina mezi závaznými a potřebnými finančními prostředky na vyřazování z provozu a nakládání s odpady vede k nespravedlivým výhodám pro jadernou energii a měla by být vyšetřena: „Evropská komise má nyní povinnost na základě Smlouvy EU řídit se principem znečišťovatel platí. ...Myslím si, že PINC poskytuje dostatečný prostor pro vyšetřování státní podpory. V případě, že peníze chybí, pak je otázkou, „kdo se do toho zapojí?“.

Originál článku: https://www.wiseinternational.org/nuclear-monitor/822/steady-decline-nuclear-power-europe

*****
(C)  Olga Kališová, Sonne und Freiheit // Foto: Wikimedia Commons a Greenpeace International