V roce 2022 se z větrné energie v Evropské unii vyrobilo 420 TWh (15 %) elektřiny. Největším výrobcem se 126 TWh je Německo, kde vítr vyrábí 22 % mixu elektřiny, před Španělskem (62 TWh, rovněž 22 %). Nejvyšší procentuální podíl větrné energie má Dánsko s 55 % elektřiny (19 TWh) před Litvou (38 %), Irskem (34 %) a Portugalskem (28 %).

Větrná energie je v současné době druhým největším nefosilním zdrojem elektřiny v EU, ale má nadále růst a překonat výrobu elektřiny z jádra. V současné době je v Evropské unii osm zemí, kde se z větru vyrábí více než 20 % elektřiny, a 16 zemí s více než 10% podílem.

Výroba elektřiny z větrné energie v EU vzrostla vloni o 8,6 % (+33 TWh) z 387 TWh na 420 TWh v roce. Tento růst více než kompenzuje pokles o 11 TWh z roku 2021, je však stále nižší než růst v letech 2015 a 2017 či 2019, kde sektor zaznamenal největší meziroční růst o 47 TWh.

Vedle solární energie má vítr klíčový význam pro snižování emisí v odvětví výroby elektrické energie. Oba zdroje budou tvořit páteř budoucí elektrické soustavy, do roku 2050 mají zajišťovat téměř 70 % celosvětové spotřeby elektřiny. Proto je třeba rychlého rozvoje již v tomto desetiletí. V České republice bohužel pokračovala stagnace.

Celá zpráva analytické společnosti EMBER je k dispozici zde: https://ember-climate.org/insights/research/european-electricity-review-2023/

Mapa větrných elektráren viz: https://www.researchgate.net/publication/328229021_Wind-Power_in_Europe 

****

(c) Edvard Sequens, Temelin.cz / graf: Ember