Bavorský ministerský předseda Markus Söder striktně odmítá, aby celé dvě třetiny území Bavorska byly uváděny jako geologicky vhodné pro stavbu budoucího konečného jaderného úložiště. Obyvatelé Bavorského lesa se kromě toho cítí ohroženi také českou stranou.

Vypadá to, jako by bavorský ministerský předseda Markus Söder dostal nedávnou zveřejněnou zprávou Spolkové agentury pro konečné skladování (BGE) studenou sprchu. Zpráva totiž udává velké oblasti v Bavorsku jako geologicky vhodné pro stavbu jaderného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. „Je to pro nás velká nejistota na další roky,“ řekl Söder na pondělní tiskové konferenci. „Dotčeny jsou téměř dvě třetiny bavorského území, to znamená osm miliónů obyvatel." Poté vypočítává všechny vládní obvody, které zpráva BGE zmiňuje – a sice všech sedm. „To je maximální rozpětí toho, o čem jsme diskutovali,“ říká Söder. „Pokud se o budoucím úložišti diskutuje takto široce, zajímalo by mě, proč byla z dalšího zkoumání vyloučena lokalita Gorleben,“ reaguje Söder. To je podle něj slabina diskuse. Vždyť se bývalý solný důl v Gorlebenu zkoumal několik desítek let.

Söder sice říká, že se Bavorsko nebude blokovat vůči procesu vyhledávání vhodného místa pro jaderné úložiště, ale jeho první reakce na výsledky zprávy BGE jasně vymezuje meze, ve kterých se bavorský příspěvek do procesu vyhledávání úložiště bude pohybovat. Například bavorská CSU a Svobodní nebudou měnit svůj dosavadní kurz, který zní: „Jsme přesvědčeni o tom, že Bavorsko není vhodným místem pro trvalé uložení vysoce radioaktivních odpadů.“ Stejně tak to stojí v koaliční smlouvě CSU a Svobodných z roku 2018. A to také v posledních týdnech neustále opakoval také bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber, který se taktéž zaměřuje na lokalitu Gorleben a netají se tím, že podle něj by bylo nejsmysluplnější, dál zkoumat právě Gorleben.

Je poněkud zarážející, že je bavorská vláda takto překvapená výsledky zprávy BGE. Odborníci z Bavorska již na začátku roku předpokládali, že se další debata kolem úložiště zaměří nejenom na bavorský les, ale také na oblast Fichtelgebirge, kde se nachází granitové prostředí. Podle Zákona o výběru úložišťové lokality z roku 2017 nyní totiž přichází pro jaderné úložiště v úvahu také právě granit. Tato hornina se nachází téměř po celém území severního Bavorska.

Obyvatelé Bavorského lesa však tolik překvapeni nebyli. „Samozřejmě jsme doufali, že v dalším výběru nebudeme,“ říká Martin Behringer, starosta bavorského města Thurmansbang. Nyní se spoléhá na moc strany CSU. Behringer říká: „CSU musí dát jasně najevo, že granit je pro stavbu a umístění jaderného úložiště nevhodný.“

Kromě toho se nyní cítí obyvatelé Bavorského lesa ohroženi i záměry české strany, kde vláda Andreje Babiše taktéž hledá vhodné místo pro umístění svého trvalého úložiště vysoce radioaktivních odpadů. V polovině června letošního roku zde byl seznam vhodných lokalit omezen na čtyři. Jednou z nich je také Březový potok, nacházející se pouhých 80 km od bavorských hranic. Již 18 let bojují tamní obyvatelé obce Chanovice proti konečnému úložišti v jejich regionu. České jaderné úložiště má být postaveno 550 metrů pod povrchem a má poskytovat místo pro 7.600 kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem a 3.000 betonových kontejnerů s dalším radioaktivním odpadem.

Ale ani české úřady se nezdají být zcela přesvědčené o vhodnosti granitu. Dle jejich hodnocení poskytuje Březový potok „přiměřeně“ vhodné podmínky, zatímco podzemí zbývajících tří vybraných lokalit označují české úřady jako „výborné“. Zda to Chanovicím pomůže, bude vědět obec zřejmě již v roce 2022, kdy se má výběr vhodných lokalit zúžit na dvě. V roce 2025 má pak padnout definitivní rozhodnutí. Tak či tak, jaderná elektrárna Temelín je vzdálena pouhých 70 kilometrů a o jejím zastavení není řeč.

Originální zdroje: https://www.sueddeutsche.de/bayern/bayern-atommuell-endlager-soeder-1.5047773

****

Přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP // obrázek: archiv Cally