Švédský jaderný regulační orgán SSM utajil pochybnosti jednoho ze svých nejdůležitějších inženýrů v memorandu z června 2016, které se týkaly bezpečnosti navrženého systému pro skladování švédského vyhořelého jaderného paliva.

Začátkem roku 2017 dal úřad SSM zelenou systému KBS-3, aby mohl pokračovat do další fáze schvalovacího procesu. Zatímco úřad tvrdil, že závěry zkoumání byly jednoznačné, k hlavní švédské environmentální organizaci se dostal dokument prokazující, že inženýr Björn Dverstorp, který je přímo odpovědný za posouzení dlouhodobé bezpečnosti systému, vyjádřil vážné obavy ohledně trvanlivosti měděných kontejnerů, v nichž má být palivový odpad nakládán a skladován.

Dverstorp není ve svých obavách sám. Problémy týkající se výběru mědi pro kontejnery vznesla také řada vedoucích pracovníků na Královské technologické univerzitě ve Stockholmu.

Kritériem pro schválení je předpoklad, že kontejnery zůstanou nedotčeny po dobu sta tisíců let. S odkazem na rizika četnosti deformací, tvorbu trhlin v důsledku koroze a zkřehnutí při styku s vodíkem, Dverstorp varuje, že v nejhorším případě by kontejnery mohly selhat během prvních 300 let po zazátkování úložiště. (Selhání primární bariéry v této fázi by mohlo znamenat 41-násobné zvýšení radiačních emisí z úložiště.) Proto vyzval své kolegy, aby požadovali, aby společnost SKB (vlastněná jaderným průmyslem, která byla pověřena vypracováním plánu) provedla další testování a předložila důkazy, jež by podpořily neporušenost kontejnerů, a to předtím, než se dá pokyn k jejich použití.

Obavy inženýra Dverstorpa byly zjevně ignorovány, když úřad SSM vydal svůj souhlas, a nejsou zahrnuty v dokumentech, které úřad poté předložil Soudu pro životní prostředí. Navíc ze stanovisek úřadu SSM určených Soudu a veřejnosti vyplývá úplný souhlas v rámci úřadu: „Je naší politikou dát všem, kteří se účastnili hodnocení, příležitost vyjádřit odlišná stanoviska. Ale nikdo se tak nevyjádřil," uvedl v rozhovoru ředitel odboru komunikace.

Sám Björn Dverstorp přesně neví, kdy nebo na základě jakých důvodů byly jeho názory odmítnuty. Nebyl konzultován. Neméně znepokojující je jistota, s jakou úřad SSM postupoval v okamžiku, kdy vyšel najevo Dorsstorpův nesouhlas: „SSM se domnívá, že SKB bude schopna tyto problémy [křehnutí nebo deformace] v budoucnosti vyřešit jedním nebo druhým způsobem.“

Björn Dverstorp doporučil již ve svém memorandu z června 2016, aby se taková ujištění nedělala: „Není rozumné, aby úřad SSM převzal zodpovědnost za [předpokladu, že] dojde ke zlepšení návrhu kontejneru a tím se vyřeší zjištěné problémy týkající se předčasného selhání v důsledku deformací a tak dále. To je něco, co by měla prokázat SKB.“

Švédsko je malá země a jaderná komunita je zde úzce propojená. Všichni sdílejí závazek k této technologii a mnoho lidí sedělo vedle sebe v jedné školní lavici. To ztěžuje regulaci. Mnozí, kteří si přečetli veškeré materiály úřadu SSM, mohou poukazovat na „vyprávěcí“ pasáže, u nichž se zdá, že kolegialita zasahuje do nebo je zbavuje regulačních povinností.

Skutečnost, že metoda KBS-3 byla zkoumána zhruba 40 let, může být například odlišně interpretována. SSM to považuje za důvod k opatrnosti: „Vzhledem k tomu, že do projektu KBS-3 bylo investováno více než 40 let práce, musíme se ujistit, že jsme schopni přesně vysvětlit, proč návrh SKB nesplňuje kritéria [pro schválení].“ (Sveriges Radio Ekot, 11. října 2017).

V kontrastu s tímto prohlášením klade Björn Dverstorp důkazní břemeno na společnost SKB: „Vývoj kontejneru je komplexní a časově náročná úloha. SKB na něm pracuje přes třicet let, a proto je stěží přesvědčivé, když SKB „odhaduje“, jak bude schopna řešit další vývoj konstrukce kontejneru.“ (Memorandum z 13. června 2016)

Soud pro životní prostředí vyslechl výpověď, ústní i písemnou, všech zúčastněných stran během pěti týdnů v říjnu a listopadu 2017. Panel právníků tento materiál v následujících týdnech přezkoumával a měl rozhodnout, zda je projekt dostatečně uvážený, aby byl vládě předložen k přijetí konečného rozhodnutí. V době psaní tohoto článku byl jejich „verdikt“ očekáván dne 23. ledna 2018.

Originál článku: Senior engineer at Swedish Radiation Safety Authority censored, autor: Charly Hultén - WISE Sweden, publikováno ve WISE Nuclear Monitor, 12. prosince 2017, č. 855 (redakčně upraveno v posledním odstavci)

*****
(C) Přeložila Olga Kališová, Temelin.cz // Foto: archiv Calla