Nádrže plné radioaktivních kalů v nejstarší části sellafieldského komplexu určeného pro výzkum jaderných technologií a přepracování vyhořelého paliva dobře ilustrují problém britského jaderného odpadu. Dlouhou řadu let výzkumníci a energetici pracující na britském vojenském i civilním jaderném programu odkládali vyhořelé palivo a další odpad do bazénů a cisteren, jejichž životnost je dnes u konce. V důsledku jejich bezstarostného počínání se Sellafield stal z pohledu dekontaminace jedním z nejproblematičtějším míst na světě.

Zajištění sellafieldského komplexu je nejvýznamnějším úkolem vládní agentury NDA (Nuclear Decommissioning Authority), která řídí likvidaci britských jaderných zařízení vyřazených z provozu. Aktivity NDA spojené s likvidací jaderných odpadů spolknou dvě třetiny rozpočtu britského Ministerstva pro energetiku a změny klimatu. Roční náklady na udržovací práce v Sellafieldu přijdou na 1,7 miliardy liber (při aktuálním kurzu 57 miliard korun), tedy téměř stejnou částku, na jakou v roce 2013 přišla v Británii podpora všem obnovitelným zdrojům (přibližně 2 miliardy liber).

Horentní sumy za likvidaci jaderného odpadu platí dnes Britové především proto, že během vývoje atomové bomby ani rozvoje jaderné energetiky v padesátých letech minulého století nebyl vypracován plán, jak se s problémem vypořádat. Průkopníci jaderného průmyslu podcenili náklady na likvidaci zařízení a odpadů a peníze, které byly odkládány stranou, na jejich pokrytí zdaleka nestačí. V případě Sellafieldu se problém rok za rokem prohlubuje, rozpočet na jeho likvidaci narostl od roku 2009 do loňského podzimu ze 46,6 na 70 miliard liber (při aktuálním kurzu 2,3 bilionu korun), které zaplatí daňoví poplatníci.

Mluvčí NDA Bill Hamilton uvedl, že v případě likvidace dalších objektů, zejména jaderných elektráren Hinkley Point, Sizewell a Dungeness agentura nepočítá s podobnými problémy, které musí řešit v Sellafieldu. Plán likvidace těchto zařízení počítá s vyjmutím vyhořelého paliva, ale samotné reaktory mají být rozebrány až po dalších sedmdesáti letech po poklesu radioaktivity. Tento postup má zjednodušit likvidaci reaktorů, přináší i určitá rizika. Dřívější termín by znamenal nižší celkové náklady a umožnil by využití znalostí pracovníků, kteří v elektrárně pracovali v době jejího provozu.

Každopádně termín likvidace reaktorů bude záviset především na vyřešení klíčového problému (nejen) britské jaderné energetiky – kam uložit vysoce aktivní jaderné odpady. Britská vláda se přiklání k trvalému uložení jaderného odpadu v hlubinném úložišti, ale pro jeho vybudování zatím nemá vhodnou lokalitu. Další problém, na jehož řešení se před šedesáti lety nedostalo.

Více informací:
http://www.economist.com/news/britain/21600135-britain-paying-dearly-neglecting-its-nuclear-waste-glowing-review

*****

(c) Karel Polanecký, Temelin.cz/ foto: Wikimedia Commons