Radioaktivní odpady

Nechceme jaderný odpad před svými dveřmi

Nechceme jaderný odpad před svými dveřmi

Hledání místa pro konečné uložení radioaktivních odpadů – Občany Bavorska, Čech a Rakouska spojuje odpor proti jadernému úložišti. V kontroverzní otázce jaderné energetiky jsou však její odpůrci i zastánci jednotní v tom, že si nepřejí, aby v česko – rakouské příhraniční oblasti vzniklo konečné úložiště jaderných odpadů.

Zatímco v České republice se stává hledání místa pro úložiště stále konkrétnější vzhledem k tomu, že se počet uvažování lokalit v polovině roku zúžil na čtyři, v Německu zůstávají po vyloučení dřívějšího favorita – lokality Gorleben – opět všechny možnosti otevřené. Co ale Rakušané sledují s velkými obavami, je fakt, že Gorleben byl od rakouských hranic vzdálen 550 km, zatímco nyní je možné, že nové úložišťové lokality v Německu budou mnohem blíže, například v Bavorsku. Protože Německá spolková agentura pro konečné skladování koncem září zveřejnila svou zprávu, podle které je pro budoucí stavbu jaderného úložiště geologicky vhodných více než 54% plochy Spolkové republiky Německo. A co se týká Bavorska, tak to do tohoto geologicky vhodného území patří téměř celé.

Ale v Bavorsku má Rakousko celkem hodně spřízněných duší: bavorský ministerský předseda Markus Soeder (CSU) již prohlásil, že že v Bavorsku nepřichází stavba jaderného úložiště v úvahu. Horninové vrstvy jílu jsou podle něj v Bavorsku mnohem tenčí než na jiných místech v Německu. Také vrstvy granitu jsou prý v Bavorsku rozpukané a netěsné a tím pro skladování jaderného odpadu nevhodné.

Jak se ty časy mění: ještě v roce 1988 Mnichov protestoval a hrozil Rakousku kvůli jeho ambicím v EU, jelikož dřívější ministryně životního prostředí Maralies Flemming (ÖVP) protestovala proti plánované stavbě přepracovny uranu ve Wackersdorfu. Mezitím se však samotné Německo dalo na bezjadernou cestu, když rozhodlo o postupném uzavření svých jaderných elektráren.

To vše pomohlo nynějším sjednocení: „V Bavorsku má dnes Horní Rakousko spojence a partnera na své straně, které naše obavy a zájmy bere vážně a podporuje je,“ stojí v nedávno v nedávno přijatém požadavku hornorakouského zemského sněmu, v kterém se obrací na spolkovou vládu s žádostí o pokračování snah proti stavbě jaderného úložiště v blízkosti rakouských hranic a o uzavření aliance s bavorskou vládou, aby společně postupovaly proti  plánům Německé spolkové agentury pro konečné skladování BGE, vybudovat německé jaderné úložiště v bavorské příhraniční oblasti.

Pro hornorakouského zemského hejtmana Thomase Stelzera nepředstavuje jaderné úložiště řešení, stejně jako poruchová jaderná elektrárna. „Bezpečnost našich občanů je pro mě nejvyšší prioritou, Budeme proti tomu bojovat všemi dostupnými právními a politickými prostředky,“ řekl.

Zatímco v Německu je rozhodující stěžejní otázka výstupu země z jádra, v sousedních Čechách se ukazuje, že v boji proti jadernému úložišti mohou být spojenci i z řad příznivců jaderné energie.

Petr Klásek je starostou obce Chanovice, která se nachází asi 60 km od Bavorska a byla vybrána českou státní  organizací SÚRAO jako jedno z vhodných míst pro konečné úložení radioaktivních odpadů z českých jaderných elektráren. České jaderné úložiště má být uvedeno do provozu v roce 2065 a každý rok se sem má navézt až 100 tun vyhořelého jaderného paliva k trvalému uložení. Kromě Chanovic jsou ve hře i východněji položené lokality Horka u Třebíče, Hrádek u Jihlavy nebo Janoch u Temelína. Na žádném z těchto lokalit se však záměr budování jaderného úložiště nesetkává s nadšením místních.

Naopak: „Nechceme zde žádné úložiště radioaktivních odpadů,“ říká starosta Chanovic Petr Klásek. A stejně je tomu i v dalších šesti sousedních obcích s asi 2.500 obyvateli. Klásek dodává: „Neznám tady nikoho, kdo by byl pro stavbu jaderného úložiště.“

O umístění úložiště nakonec rozhodne vláda v Praze. Spolurozhodovací práva postižených obcí a jejich obyvatel v Čechách prakticky nejsou. Prakticky neběží ani otevřená komunikace o projektu Březový potok, což je označení pro úložišťovou lokalitu, pod kterou obec Chanovice spadá. „Většina informací od státní organizace SÚRAO je vágních a zavádějících,“ říká tento starosta. Heslem této vládní organizace podle Kláska je: O nás, bez nás“. To ale podle Kláska není možné akceptovat a slibuje další odpor: „Parlament musí přijmout zákon, který umožní obcím, aby odmítli stavbu úložiště na svém území.“ Ale na přijetí takového zákona to v Praze zatím nevypadá. Česká vláda podporuje stavbu nových jaderných bloků. Stavba úložiště pro radioaktivní odpady bude proto nezbytná.

Chanovický starosta se ale za odpůrce jaderné energetiky nepovažuje. Nechce pouze, aby se v jeho okolí stavělo jaderné úložiště. „Proč se nemůže najít místo, které je neobydlené a kde se předpokládá, že to tak zůstane?“ ptá se Klásek s pohledem do EU, od které očekává společné řešení této věci. Ale samozřejmě ne v Chanovicích.

Neboť tam se rozhořel stejně jako v ostatních českých vybraných úložišťových oblastech masivní odpor, jak potvrzuje tento 57-letý starosta. „Naše demonstrace a protesty budou stále hlasitější a cílenější.“ dodal. „Petice obcí a občanů, protestní pochody, dopisy politikům – to vše starosta plánuje v budoucnu. A hlavně se Klásek nedá koupit. Jeho názor nezmění ani plánované masivní investice státu do obce, které by měly být odměnou za souhlas obce se stavbou jaderného úložiště."

Kolem Rakouska jsou tedy všichni stejného názoru jako Rakousko: žádné jaderné úložiště v blízkosti našich domovů!

****

Nechceme jaderný odpad před svými dveřmi, Tageblatt, 22.10. 2020, přeložila Gabriela Reitinger, OIŽP.cz  // foto: archiv Cally

 


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo