Je to životní sen betonových stavitelů: zeď z železobetonu je deset metrů nad a deset metrů pod zemí, je metr tlustá a 500 metrů dlouhá. Toto stavební silo by jednou mělo fungovat jako mezisklad pro vysoce radioaktivní odpad v Ahausu a mělo by poskytovat pro uložený jaderný odpad dostatečnou ochranu před teroristickými útoky. Plánovači mysleli dokonce na víc, než jen útok pomocí nákladního automobilu: pro případ, že by teroristé zvolili pro svůj útok letadlo, podobně jako v roce 201 1v New Yorku, je dokonce počítáno i s variantou úniku kerosinu.

Taková zeď stojí desítky miliónů eur. A protože se na území Německa nachází více než deset podobných meziskladů s 1 000 kontejnerů vyhořelého jaderného paliva, musí stavitelé postavit hodně takových zdí. S jejich stavbou jsou již však v Německu pozadu. Od té doby, co v roce 2011 Spolkový úřad pro ochranu před zářením vyzval provozovatele jaderných elektráren ke zvýšení ochrany proti poruchovým opatření nebo jiným zásahům třetí strany, byly postaven jenom čtyři takové zdi. Jistí všechny mezisklady u jaderných elektráren firmy RWE – Biblis, Gundremmingen a Lingen. Také mezisklad u jaderné elektrárny Isar provozovatele E.ON je schován za podobnou zdí.

Celý článek zde:

Deutsche Atomzwischenlager sind nur bedingt abwehrbereit,Frankfurter Allgemein, 7. 11. 2018

*****
(C) Překlad Gabriela Reitinger, OIŽP // Foto: FAZ