Celých 15 let potápělo Německo svůj radioaktivní odpad do Atlantiku v blízkosti evropského pobřeží. V roce 1982 byl potopen poslední z 220.000 sudů s radioaktivním odpadem. Nyní je mnoho z těchto sudu prorezavělých a mají trhliny. Berlín chce nechat zkoumat důsledky.

Spolková vláda se poprvé vyjádřila pro to, aby se nechaly prozkoumat mořské oblasti v blízkosti evropského pobřeží, kam se až do roku 1982 uskladňovaly sudy s radioaktivním odpadem. Výzkumné mise mají odhalit, zda se radioaktivita z děravých sudů dostala do potravního řetězce a jaké má důsledky pro živé organismy. To vyplývá z dokumentu, přijatého německou spolkovou vládou. Spolková vláda v něm prezentuje tři možnosti:

Za prvé by se mohly odebírat vzorky z výzkumné lodě v jedné nejvíce postižené oblasti. Za druhé by se mohlo vypravit několik výzkumných misí do všech postižených mořských oblastí. A nakonec za třetí by se daly vzorky odebírat pomocí dálkově ovládané robotické ponorky v bezprostřední blízkosti potopených radioaktivních sudů. V dokumentu označuje německá spolková vláda průzkum ponořených sudů s radioaktivním odpadem jako přiměřený s poukazem na podobný průzkum, který provedly USA v roce 1992 na svých sudech s radioaktivním odpadem na dně oceánu.

Německo podnítilo první mezinárodní ponoření jaderného odpadu: v roce 1967 nechalo potopit radioaktivní odpad z jaderně – výzkumného centra Karlsruhe ve 480 sudech společně s britským a belgickým jaderným odpadem do Atlantiku. Celkem „utopily“ evropské státy v Atlantiku více než 220 000 sudů s jaderným odpadem na 15 místech Atlantského oceánu. Více než 28 000 sudů z toho množství se nachází v Lamanšském průplavu u francouzského pobřeží v hloubce asi 100 metrů.

Organizace Ospar nechala již v roce 2010 udělat analýzu pomocí odběru vzorků mořské vody z oblastech, kde docházelo k uskladnění radioaktivních sudů. Už tehdy bila na poplach, když tato analýza ukázala v odebraných vzorcích vody „zvýšené koncentrace plutonia 238“. Poukazuje to na možný rozpad sudů. Na některých místech byly už tehdy ve vodě  zvýšené koncentrace plutonia 293, americia 241 a uhlíku 14. Pro lidi je přitom smrtelné záření pouhých několika milióntin gramu plutonia v těle.

Originál článku:

http://www.focus.de/politik/deutschland/220-000-schrottfaesser-im-atlantik-bundesregierung-will-atommuell-im-meer-untersuchen_id_3733554.html

*****

(c) Překlad Gabriela Reitinger, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí / fotografie: archiv Calla