Pod tímto názvem Calla a Platforma proti hlubinnému úložišti zorganizovaly v Praze 24. listopadu 2016 seminář určený pro veřejnost nejen z úložišťových lokalit. Naše pozvání přijal Klaus Brunsmeier, člen německé parlamentní komise „Ukládání vysoce radioaktivních odpadních látek“. Ten ze své pozice místopředsedy spolku BUND Naturschutz předložil kritické stanovisko k finální zprávě komise. Spolu s ním přednášeli Edo Günther (předseda okresní skupiny Schweinfurt BUNDu Naturschutz v Bavorsku a mluvčí pracovní skupiny Jaderná energetika a ochrana před zářením spolku BUND) a Herbert Barthel (rovněž člen BUNDu) o problémech spojených s odstávkou jaderných elektráren. O svých zkušenostech s hledáním hlubinného úložiště nejen v lokalitě Březový potok promluvil Petr Klásek, starosta Chanovic a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. Nakonec Edvard Sequens z Cally shrnul informace o procesu hledání úložiště v ČR.

Z prezentace Klause Brunsmeiera se nejdříve dozvíte o spolku BUND, který sdružuje 500 tisíc členů. Přes inventář radioaktivního odpadu a jaderných elektráren v Německu (z původních 36 už je jich v provozu jen 8) se dostal k popisu složení a činnosti komise. Ta se zabývala otázkami transparentnosti a efektivní účasti veřejnost v procesu hledání úložiště, souladem s evropskou a národní legislativou a problematikou geologie & techniky, s cílem nalézt lokalitu, kde by byl odpad chráněn po dobu milionu let. Cílem BUNDu bylo prosadit zapracování právní ochrany pro dotčenou veřejnost ve vytipovaných lokalitách do zákonů a také posouzení jiných geologických podloží, než jsou solné formace v Gorlebenu. Komise prosazuje hlubinné úložiště kvůli společenským rizikům v případě povrchového úložiště a spolu s tím požaduje minimální kritéria pro vybranou lokalitu. Komise rovněž navštívila Švédsko, Finsko, Švýcarsko a Francii za účelem výměny zkušeností s projektováním úložiště. Avšak závěrečná zpráva Komise má několik trhlin, mezi nimiž jsou nedostatečná právní ochrana (veřejnost má možnost soudně přezkoumat pouze výsledky povrchových průzkumů, které proběhnou ve druhé fázi) a slabá účast veřejnosti na práci komise. Z těchto a dalších důvodů spolek BUND zprávu kritizuje.  Požaduje například, aby už i v první fázi geologických průzkumů měla veřejnost možnost přezkoumat rozhodnutí, aby existovala plošná a ucelená geologická data pro výběr výsledné lokality a aby byl Gorleben vyřazen z výběru. BUNDu se podařilo prosadit možnost zpětného vyjmutí odpadů a tím možné nápravy chyb, kdyby došlo k porušení kontejnerů a kontaminaci.

Edo Günther se v prezentaci zabýval likvidací jaderných elektráren, kvůli které se v Německu má zřizovat fond s 23,5 miliardami euro. Likvidační proces popsal na příkladu jaderné elektrárny Grafenrheinfeld, která byla odstavena v červnu 2015, a nyní je nutné řešit otázky zřizování jaderného meziskladu, demolice, uvolnění neradioaktivního materiálu pro stavební využití a samozřejmě uložení vysoce radioaktivního odpadu. Němce přitom trápí, že nemají v současnosti místo pro uložení nízko a středně aktivního odpadu, neboť úložišťová lokalita Asse je kvůli pronikání vody nevhodná a bude z ní muset být vyklizeno zhruba 270 000 tun odpadu. Šachta Konrad s kapacitu asi 300 000 tun nezvládne přijmout odpad z Asse a z německých jaderných elektráren zároveň. Další riziko hrozí kvůli nedostatečné bezpečnosti a zajištění meziskladů vůči teroristickým útokům a pádům velkého civilního letadla jako například Airbus 380. Dále BUND Naturschutz kritizuje, že v současnosti je v Německu povoleno, aby po demolici jaderné elektrárny mohl materiál určený k volnému využití pro stavební účely vydávat příkon dávkového ekvivalentu 10 µSv na osobu. Dle BUNDu má být tato hodnota nulová. Ve všech demoličních fázích pak BUND požaduje účast veřejnosti, tj. informovanost, slyšení a právo na žalobu.

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Chanovic v lokalitě Březový potok Petr Klásek se ve svém projevu zmínil o záležitostech, které negativně ovlivňují hledání úložiště u nás:
-    politická nestabilita (od roku 2003, odkdy se tématem zabývá, se v ČR vystřídalo 9 vlád)
-    nejasně stanovené technické parametry pro výběr úložiště
-    česká veřejnost nevnímá proces hledání úložiště jako celostátní problém
-    místo řešení připomínek lokality Březový potok k faktickým technickým nesrovnalostem v projektech dochází ze strany SÚRAO k znevažování situace a nekorektnímu chování
-    organizace a orgány zodpovědné za hledání úložiště upřednostňují své krátkodobé zájmy
-    dnes rozpadající se Pracovní skupina pro dialog neplnila svoji pravou funkci
-    nedůvěra ke garantování zabezpečení úložiště na 100 tisíc let a ještě k tomu bez efektivní možnosti veřejnosti se účastnit rozhodování
-    schválení geologických průzkumů navzdory nesouhlasu lokalit (jenž vedla k zažalování státu)

Starosta Klásek dal k dobru vzpomínku na jednoho poslance a předsedu parlamentního výboru, který mu před lety radil, aby si jeho samospráva řekla o co nejvíce peněz nyní, když se ho zprovoznění úložiště v roce 2065 už týkat nebude, a který se svým nápadem jednoduše narazil na integritu pana Kláska a ostatních, kterým jde o dlouhodobou bezpečnost následujících generací. Rovněž zdůraznil důležitost společenské aktivity k vedení dialogu se státem a jednoty všech lokalit, díky které mohou být dosaženy cíle platformy.

Edvard Sequens ve své prezentaci všem připomněl současný stav průzkumů, letní extempore ministra Mládka ohledně lokalit Horka a Kraví hora, následné přidání lokalit EDU-západ a ETE-jih, problém podzemního výzkumného pracoviště Bukov, rozpadající se Pracovní skupinu pro dialog, zákon o posílení práv obcí, který se od srpna nedostal do vlády ani ve formě věcného záměru, motivační příspěvky pro starosty výměnou za souhlas s průzkumy a odsouvanou SEA ke Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Až hodnocení vypukne, spolehněte se, že formulář pro zapojení se do připomínkového procesu najdete opět na www.nechcemeuloziste.cz.

*****

(C) Olga Kališová, Calla // Foto: archiv Calla