ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Radioaktivní odpady

Odvezeme jaderný odpad do Ruska?

Když v roce 2001 podepsal prezident Vladimir Putin ruskou Dumou schválený zákon o možnosti dovozu vyhořelého jaderného paliva z jiných zemí, vznikla u řady zainteresovaných silná očekávání. Na jedné straně tehdejší ruský ministr pro atomovou energii sliboval, že přepracováním zahraničního paliva Rusko vydělá za deset let 20 miliard dolarů. Na druhé straně zejména evropští stratégové začali doufat, že by mohli dosud neřešitelný problém jaderného paliva jednoduše odsunout na východ.

Po deseti letech platnosti ruského zákona je zjevné, že očekávání byla přehnaná. Hlavním důvodem je skutečnost, že Rusko může podle zákona dovážet vyhořelé palivo pouze k přepracování, nikoli k trvalému uložení. Ruská strana navíc nechává otevřenou možnost, že odpad z přepracování vrátí do země původu. Uzavřená česko-ruská dohoda o spolupráci v oblasti jaderné energetiky v tomto ohledu hovoří ale nekompromisně – veškerý vzniklý radioaktivní odpad z přepracování bude vrácen do Česka. Tedy problém úložiště nám Rusko nevyřeší.

Perspektivu pro dovoz vyhořelého zahraničního paliva nevidí ani koncern Rosatom, který v Rusku kontroluje celý jaderný cyklus. Šéf Rosatomu Sergej Kirijenko opakovaně prohlásil, že možnost dovozu vyhořelého jaderného paliva bude omezena na články vyrobené v Rusku. Možnost vývozu vyhořelého paliva do Ruska k přepracování tak zatím využívají jen Ukrajina či Bulharsko.

Hlavním limitem pro rozjezd velkoobjemového přepracování za úplatu jsou ovšem technické možnosti ruských přepracovacích závodů Majak a Krasnojarsk-26. Ani jedno není na zahraniční vyhořelé palivo technicky vybaveno. Majak i Krasnojarsk-26 navíc neblaze prosluly významnými úniky radiace v důsledku havárií. Například německá vláda se z těchto důvodů rozhodla vyhořelé palivo do Ruska neposílat.

Samo Rusko produkuje ze svých reaktorů tolik vyhořelého paliva, že musí hledat jiná řešení, než je drahé a problematické přepracovávání. Konkrétně je to stavba velkých centrálních skladů pro kontejnery s vyhořelým palivem a hledání místa pro trvalé uložení. K přepracování se dostane pouhých 16 % vypotřebovaných uranových prutů.

Více informací najdete na http://www.bellona.org/subjects/Import_of_nuclear_fuel_to_Russia

*****

(C) Karel Polanecký a Edvard Sequens, Temelín.cz /Foto: Bellona.org


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies