Seismicky riskantní projekty skandinávských úložišť

Finský a švédský projekt jaderného úložiště, které bývají často dávány za úspěšný příklad, jsou ze seismologického pohledu dlouhodobě riskantní. Ve své přednášce nazvané Posouzení seismických rizik v časovém horizontu relevantním pro jaderný odpad to uvedl švédský seismolog Nils-Axel Morner.

Autor, který byl před odchodem do penze vedoucím katedry geodynamiky na stockholmské univerzitě, poukazuje na nereálnost hodnověrného posouzení bezpečnosti uložení jaderného odpadu v podloží či v usazených horninách. Požadovaných sto tisíc let je dlouhá doba i z pohledu geologa. Morner ovšem zároveň říká, že geologové by měli učinit maximum, aby se o hodnověrné posouzení pokusili.

Dostupné výsledky měření nemohou k seismologickému posouzení hlubinného úložiště stačit. Za nezbytné pokládá paleoseismologický výzkum, který se soustředí v optimálním případě na celý cyklus zalednění a odlednění v době ledové a meziledové. Paleoseismologie je vědní obor, který pomocí geologických metod pátrá po jinými způsoby v historii nezaznamenaných zemětřeseních

Morner pracoval na paleoseismologickém výzkumu ve Švédsku a Finsku. Podle výsledků výzkumu bylo současné švédské a finské území v době tání pevninského ledovce po skončení doby ledové seismicky velmi aktivní. Během jednoho století došlo v oblasti k šesti silným zemětřesením. Zvýšení seismické aktivity bylo způsobeno vertikálními pohyby v důsledku rychlé změny tlaku ledové hmoty.

Podle Nilse Mornera jsou posudky seismických rizik v případě vývoje finského i švédského úložiště prováděny nedostatečně. V případě švédského úložiště je zpracovatelem odhadována četnost silného zemětřesení na jednou za sto tisíc let, přestože v bezprostředním okolí navrhovaného úložiště k němu došlo podle paleoseismologů pětkrát a v okruhu 150 kilometrů dvacetkrát. Ani v případě Finska nejsou výsledky paleoseismologického výzkumu při vyhledávání úložiště brány v úvahu.

Nils-Axel Morner dokládá, že v období odtávajícího zalednění na konci ledových dob se finská i švédská úložišťová lokalita nacházely v seismicky vysoce aktivní oblasti. Posudky, které neberou v úvahu výsledky paleoseismologických výzkumů, jsou podle Mornera zavádějící.  

Více informací:

http://nonuclear.se/files/morner201211seimic_hazard_and_nuclear_waste_management.pdf

*****

(C) Karel Polanecký, Temelín.cz / Obrázek: archiv Calla