Královská komise pro jaderný palivový cyklus (NFCRC) ustanovená vládou Jižní Austrálie, aby zkoumala možnosti pro rozvoj jaderné energetiky, vydala svou průběžnou zprávu. Role Austrálie v oblasti jaderného palivového cyklu je momentálně omezena na těžbu uranu a jeho export. Královská komise se negativně vyjadřuje téměř o všech návrzích, které jí byly předloženy ke zvážení. Došla k závěru, že zpracování uranu, jeho obohacování a přepracování jaderného paliva nebudou v blízké budoucnosti ekonomicky rentabilní. Zjistila, že konvenční jaderné elektrárny a možné budoucí malé reaktory jsou na tom stejně.

Co je významné, Královská komise uštědřila ránu zastáncům integrálních rychlých reaktorů (IFRs) 4. generace. Komise čelila závažnému případu koordinované lobby podporující plán na import vyhořelého jaderného paliva a přeměnu části z něj na palivo pro IFRs. Logiku postrádající plán „odpad-na-palivo“ je precizně odhalen v důležité nedávné zprávě Australského institutu.

Královská komise se nemohla vyjádřit jasněji na adresu rychlých reaktorů. V její předběžné zprávě se uvádí: „Je nepravděpodobné, aby byly rychlé reaktory nebo reaktory s dalšími inovativními prvky proveditelné nebo realizovatelné v jižní Austrálii v dohledné budoucnosti. Žádný licencovaný a komerčně osvědčený design není v současné době v provozu. Jeho vývoj by vyžadoval značné finanční investice. Kromě toho nebylo prokázáno, že by vyprodukovaná elektřina byla cenově srovnatelná s elektřinou z aktuálních lehkovodních reaktorů.“ Takže fantazírování o plánu „odpad-na-palivo“ pro IFRs je mrtvé a pohřbené … prozatím.

Královská komise podporuje plán, aby Jižní Austrálie přijala jaderný odpad z elektráren po celém světě za účelem skladování a ukládání – 138 tisíc tun těžkých kovů ve vyhořelém jaderném palivu a 390 tisíc m3 středně radioaktivního odpadu – s poločasem rozpadu přes více než 100 let.  Vydává absurdní tvrzení o potenciálních ziscích, které jsou ozvěnou státního masově rozšiřovaného tisku – Murdochova bulváru [pozn. The Advertiser].

Nicméně odhadované příjmy nemají žádný reálný základ. Neexistuje žádný srovnatelný zahraniční model pro komerční obchodování s jaderným odpadem určeným k ukládání. Žádný reálně podložený nápad, kolik zemí by chtělo využít příležitost poslat svůj jaderný odpad do Austrálie pro uložení nebo kolik odpadu by země mohly poslat nebo kolik by za něj mohly zaplatit. Takže neexistuje žádný způsob, jak zjistit, zda by příjmy převyšovaly náklady.

Odhadované náklady na výstavbu hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpad se pohybují v desítkách miliard dolarů. Například odhad nákladů na výstavbu úložiště ve Francii je 27,8 miliard amerických dolarů (660 miliard Kč), zatímco v Japonsku se odhaduje úložiště na 31 miliard dolarů (735 miliard Kč).

Samozřejmě, že existují značné dodatečné náklady spojené s provozem a monitoringem úložišť. Americká vláda odhaduje, že vybudování a provoz úložiště po dobu 150 let by ji stálo 96 miliard amerických dolarů (2,3 bilionu korun). Královská komise poskytuje obdobný údaj: náklady na výstavbu, provoz po více než 120 let a vyřazování úložiště z provozu za 145 miliard dolarů (3,4 bilionu korun).

Ale výše uvedené časové rámce – 150 let ve zprávě Spojených států amerických a 120 let ve studii Královské komise – jsou nic ve srovnání s životností jaderného odpadu. Trvá 300 tisíc let, než se radiace z vysoce radioaktivního odpadu sníží na úroveň přírodního radiačního pozadí vyzařovaného uranovou rudou. Zpráva Královské komise uvádí, že vyhořelé jaderné palivo (vysoce aktivní odpad) „vyžaduje izolaci od životního prostředí na mnoho stovek tisíců let.“

Ekonom Prof. Richard Blandy řekl: „Zanecháváme tok výdajů následným generacím. V důsledku toho budou chudší a budou mít důvod proklínat své předky, že se sobecky zabezpečili na jejich úkor.“

Navzdory snahám hlavních politických stran a Murdochovým novinám, veřejné mínění je silně proti plánu na jadernou skládku v Jižní Austrálii a návrh se pravděpodobně setká s prudkým odporem ze strany domorodých Aboriginců, kterým půda tradičně patří.

Originál článku: Commission recommends international high-level nuclear waste dump for South Australia, autor: Jim Green, editor zpravodaje WISE Nuclear Monitor, 26. února 2016, č. 819

*****
(C) Olga Kališová, Sonne und Freiheit // Foto: Angela Wylie, www.theage.com.au