Státní úřad pro jadernou bezpečnost: lokalita Kraví hora je pro umístění hlubinného úložiště nevyhovující
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) potvrzuje, že lokalita Kraví hora u uranových dolů v Rožné není vhodná pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva [1]. Úřad to uvádí ve své výroční zprávě za rok 2018, kterou schválila vláda. SÚJB se v ní také kriticky vyjadřuje k úrovni Studií zadávacích bezpečnostních zpráv všech devíti kandidátních lokalit, které připravila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Ty dle SÚJB ani rámcově neodpovídají požadavkům zákona a proto varuje, že je „připraven vydat záporné stanovisko pro umístění hlubinného úložiště“ v lokalitě, pro kterou nebude prokazatelně doloženo splnění všech relevantních kritérií pro umístění jaderného zařízení podle legislativy.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková již v únoru odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka a novým jmenovala Jana Prachaře. Ten následně zastavil ohlášený výběr lokalit, k němuž skutečně chybí potřebná geologická data. Ve slepé uličce je komunikace mezi státními úřady a dotčenými samosprávami, chybí i slíbený zákon o zapojení obcí do výběru úložiště.
Lokalita Kraví hora byla k prvním šesti lokalitám přidána až později a to navzdory jasnému doporučení geologů neprovádět zde další práce směřující k vybudování hlubinného úložiště, protože ze všech tehdy zkoumaných lokalit má nejméně vhodné podmínky [2]. Z podobných důvodů je kritizováno i na lokalitě vybudované Podzemní výzkumné pracoviště Bukov, jehož geologické prostředí je komplikované, nehomogenní a výrazně se liší od ostatních, pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice [3].
Martin Schenk, předseda a mluvčí spolku Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Ze všech dosavadních odborných studií a dokonce i podle ČEZu, který chtěl na lokalitě stavět mezisklad, vyplývá, že Kraví hora je na hlubinné uložiště nevhodná. Proto si klademe otázku, kdo a proč se jí snaží mezi lokalitami udržet? Kraví hora je z bezpečnostního hlediska pro trvalé úložiště nevhodná a další snahy plánovat ho zde jsou hazardem a nezodpovědností.“
Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Urputná snaha Správy úložišť prosazovat lokalitu Kraví hora jako možné místo úložiště navzdory známým faktům je až podezřelá. Rovněž zdejší Podzemní pracoviště Bukov se stává doslova tunelem na peníze, které by mohly být vynaloženy efektivněji na hledání co nejbezpečnějšího řešení pro vysoceradioaktivní odpady.“
Poznámky:
[1] „Zpráva o výsledcích činnosti státního úřadu pro jadernou bezpečnost a o monitorování radiační situace na území České republiky za rok 2018“ v kapitole 3.1.3 Vývoj hlubinného úložiště uvádí: „Rok 2018 se nesl ve znamení příprav posouzení podkladů pro Vládu ČR k výběru čtyř z devíti kandidátních lokalit HÚ. Konkrétně SÚRAO dopisem ze dne 16. 7. 2018 požádala SÚJB o posouzení Studie zadávacích bezpečnostních zpráv všech devíti kandidátních lokalit. Podrobné připomínky SÚJB k těmto zprávám byly zaslány řediteli SÚRAO v příloze dopisu v prosinci 2018. Obecně lze ale konstatovat, že mnohé z kapitol a podkapitol Studií ani rámcově nenaplňují požadavky zákona č. 264/2016 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení, vyhlášky č. 162/2017 Sb., o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona a vyhlášky č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení. SÚJB si je ale vědom toho, že Studie představují pouze první iteraci bezpečnostní dokumentace, která bude v budoucnosti předložena jako součást dokumentace k umístění jaderného zařízení podle § 9 odst 1. písm. a) zákona č. 264/2016 Sb.
Pro osm z devíti lokalit byly provedeny průzkumné práce pouze na povrchu nebo v jeho blízkosti, a proto SÚRAO neměla k dispozici údaje z hloubek, ve kterých se předpokládá umístění HÚ. Výjimku představuje pouze lokalita Kraví hora - nicméně i když SÚRAO deklaruje, že lokalita je podrobně charakterizována, ve skutečnosti byla většina průzkumných prací, včetně prací v PVP Bukov, prováděna v jiném horninovém prostředí, než v prostředí, ve kterém se uvažuje s umístněním HÚ.
Závěrem dopisu SÚJB, kterým byly na SÚRAO zaslány připomínky ke všem Studiím, je uvedeno, že bude-li do užšího výběru zařazena lokalita, pro kterou nebude prokazatelně doloženo splnění všech relevantních kritérií pro umístění jaderného zařízení podle vyhlášky č. 378/2016 Sb., je úřad připraven vydat záporné stanovisko pro umístění HÚ v této lokalitě. Při současné úrovni znalostí o jednotlivých lokalitách se jako nevyhovující z hlediska požadavků na území k umístění HÚ podle vyhlášky č. 378/2016 Sb. jeví lokalita Kraví hora.“
[2] Například Závěrečná zpráva „Zhodnocení existujících geologických a dalších informací z území mezi ložisky Rožná a Olší z hlediska vymezení horninového masivu potencionálně vhodného pro vybudování hlubinného úložiště.“ (Aquatest, Navrátilová a kol, 2011)
[3] „Podzemní výzkumné pracoviště Bukov - může přispět k bezpečnosti budoucího úložiště?“, Prezentace Matěje Machka z Geofyzikálního ústava Akademie věd ČR, v.v.i. z 6. června 2017, http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/podzemni-vyzkumne-pracoviste-bukov-muze-prispet-k-bezpecnosti-budouciho-uloziste.html
*****
(C) Tisková zpráva spolků Nechceme úložiště Kraví hora a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí // Foto: archiv Calla