Žádost o povolení švédského úložiště může připomínkovat veřejnost
Dne 29. ledna 2016 byla zveřejněna žádost švédské společnosti Svensk Kärnbränslehantering AB (SKB) o vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva blízko jaderné elektrárny Forsmark a zařízení na zapouzdření vyhořelého jaderného paliva Clink v blízkosti jaderné elektrárny Oskarshamn. Probíhá připomínkové řízení, kterého se mohou účastnit občané na celém světě.
Důležitý mezník pro Švédsko a celý svět
Zveřejnění žádosti kvůli připomínkování je důležitým milníkem ve švédském regulačním procesu. Je také důležitým mezníkem na mezinárodní úrovni. Jaderný průmysl v celém světě bedlivě sleduje tento proces a dychtivě doufá ve schválení projektu.
Vybudování úložiště by dalo příležitost jadernému průmyslu prohlašovat, že problém s likvidací vyhořelého paliva je „vyřešen“, a že je tudíž možné pokračovat ve využívání a rozvíjení jaderné energie. Ale zvětšováním objemu odpadu se problém zhoršuje a zvyšují se náklady na vypořádání se s odpadem. Odložení „řešení“ problému do té doby, až jaderná energie nebude nadále považována za životaschopnou, může znamenat promrhání méně zdrojů na jadernou energii.
Obsah žádosti společnosti SKB
V žádosti se jedná o vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva pomocí metody nazvané švédským jaderným průmyslem KBS-3 (zkratka pro „kärnbränslesäkerhet“, tj. bezpečnost jaderného paliva; číslovka značí variantu 3). Úložiště typu KBS-3 spočívá v tom, že se vyhořelé jaderné palivo uloží v ocelových kontejnerech zapouzdřených v mědi do otvorů v podlaze podzemních chodeb v krystalické hornině asi 500 metrů pod povrchem země. Prostor mezi kontejnery a horninou se vyplní bentonitem.
Finská vláda schválila stavební povolení pro stejný typ úložiště dne v listopadu 2015. Ve Švédsku je ale proces žádosti přísnější než ve Finsku, kde byla finská podzemní laboratoř Onkalo vybudována 500 metrů pod zemí ještě před tím, než finská vláda schválila, že se pokročí s její testovací fází. Pokud švédská vláda žádost SKB schválí, hloubení chodeb nezačne dříve, než budou splněny podmínky stanovené Švédským úřadem pro jadernou bezpečnost (Strålsäkerhetsmydigheten, SSM) a Soudem pro věci pozemkové a životní prostředí (Mark- och miljödomstolen, MMD).
Hlavní technické problémy
Hlavní technické problémy nejsou specifické jen pro Švédsko. Vztahují se k metodě (například opětovné vyjmutí a monitoring, včetně omezení rizika šíření jaderných zbraní), lokalitě (například blízkost vodních ploch, dalších jaderných zařízení a populačních center), a ke geologickým podmínkám, bez ohledu na umístění zařízení na povrchu či v hloubce. Každá metoda má své specifické technické požadavky v závislosti na lokalitě.
Dva hlavní problémy navrhovaného úložiště KBS-3 jsou rychlost korodování mědi a chování bentonitového jílu v různých hydrologických podmínkách. Obě témata jsou velmi technická a srozumitelná jenom pro pokročilé odborníky. Totéž platí pro stanovení přiměřené geologické stability. Odhad rizika zemětřesení je velmi složitý. SKB specialisté nenašli žádný technický problém, který by jejich projekt zablokoval. Nezávislí odborníci s nimi však nesouhlasí.
Monitorovatelnost a umístění úložiště
Aspekty návrhu úložiště KBS-3, které nevyžadují technickou odbornost, jsou například požadavky na monitorovatelnost (v současné době se s ní nepočítá) a vybudování zařízení ve vnitrozemí namísto na pobřeží Baltského moře, aby se snížilo riziko kontaminace Baltského moře. Oba tyto aspekty nespadají do kategorie, která by rozhodovala o odmítnutí úložiště KBS-3. Monitorovací systém by mohl být doplněn a lokalita ve vnitrozemí by se dala najít.
Alternativy k úložišti
Zákon o životním prostředí vyžaduje prozkoumání alternativních metod. Podle několika zúčastněných stran SKB k dnešnímu dni adekvátně neprozkoumala metody: velmi hluboké vrty, suché skladování v malých hloubkách nebo v nitru pohoří, ani přísně střežené meziskladování v areálech jaderných elektráren („hardened on-site storage“, HOSS), o kterém se diskutuje ve Spojených státech amerických. Soud MMD má posoudit, zda byl zákonný požadavek na posouzení alternativ splněn.
Chcete zaslat připomínky?
Téměř pět let (od 16. března 2011 do 29. ledna 2016) posuzovaly SSM i MMD, zda může být žádost zveřejněna v rámci připomínkového řízení. SSM posuzoval žádost podle zákona o jaderné činnosti a MMD podle zákona o životním prostředí.
Veřejnost na celém světě může nyní k návrhu společnosti SKB zaslat připomínky. Připomínky zaslané soudu MMD jsou přeposílány společnosti SKB k okomentování a rozesílány pomocí rozesílače. Veřejnost může požádat o delší lhůtu na připomínkování. Vzhledem k velkému množství materiálů, které tvoří návrh společnosti SKB, se doporučuje požádat o prodloužení lhůty alespoň na jeden rok. Podle informací od autora článku zaslaných na vyžádání emailem již několik významných účastníků ve Švédsku (např. samosprávy) zažádalo o prodloužení termínu do konce května 2016, ale jejich žádost nebyla zatím vypořádána. Soud MMD bude přijímat připomínky až do vydání rozhodnutí.
Organizace v zemích, které jsou smluvními stranami Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států z Espoo (např. Česká republika) mohou v souladu s články 4 a 5 Úmluvy zasílat připomínky švédské Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA), v kopii úřadu SSM a soudu MMD.
Kontakt pro zaslání připomínek:
Soud MMD (do 30. března 2016):
Švédská EPA (do 15. dubna 2016):
Úřad SSM (do 30. dubna 2016):
Informace o žádosti společnosti SKB:
- http://www.skb.com/future-projects/the-spent-fuel-repository/our-applications/background-material-for-the-consultation-in-2016/
- http://nonuclear.se/kbs3#en
Originál článku, autor: Miles Goldstick - Švédský sekretariát pro environmentální hnutí proti jadernému odpadu; publikováno ve WISE Nuclear Monitor, 11. února 2016, č. 818)
*****
(C) Olga Kališová, Sonne und Freiheit podle WISE Nuclear Monitor //Foto: SKB
