Radioaktivní odpady

Většina politických stran, které mají šanci dostat se v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, podporuje zapojení obcí do všech fází rozhodování o umísťování hlubinného úložiště jaderného odpadu.  Vyplývá to z jejich odpovědí na předvolební anketu [1]. Pouze stávající vládní strany (ANO, ČSSD, KDU-ČSL) odpověděly vyhýbavě nebo vůbec. Schválení zákona je klíčovou podmínkou pro obnovení dialogu státu s obcemi. Platforma proti hlubinnému úložišti, Asociace ekologických organizací Zelený kruh a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí dlouhodobě kritizují nedůvěryhodný a nekoncepční postup státu a zejména ministerstva průmyslu a obchodu, který způsobil selhání tohoto dialogu.

Emeritní profesor Open University Andrew Blowers byl v roce 1983 jako krajský hejtman postaven před návrh britské společnosti NIREX odpovědné za nakládání s radioaktivním odpadem vybudovat v blízkosti zemského povrchu v hrabství Bedfordshire ve Velké Británii zařízení pro ukládání nízko a středně aktivního odpadu. Blowers byl také členem Výboru pro nakládání s radioaktivními odpady (CoRWM) založeným britskou vládou po roce 2000, který radí ohledně strategií v oblasti nakládání s radioaktivními odpady. Následující článek zmiňuje Blowersův postoj k této problematice a také některé jeho myšlenky, které se objevují v knize „Dědictví jaderné energetiky“ (v originále „The Legacy of Nuclear Power“) vydané v roce 2016.

V teorii by měly integrální rychlé reaktory (IFR) spořádat radioaktivní odpad a přeměnit ho na nízkouhlíkovou elektřinu. V praxi ale vývoj a výzkum programu IFR ve státě Idaho za sebou zanechal problematický odpad. Na toto téma jsou k dispozici článek ze srpna 2017 a delší zpráva od Eda Lymana, vědeckého pracovníka na seniorní pozici z Unie znepokojených vědců.

Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů Nikol Novotná reagovala textem  „Podzemní laboratoř Bukov je unikátním projektem“ na obsah mého článku „Co skrývá Správa úložišť o tunelu v Bukově?“. Byť je odpověď laděná osobně (jen jméno Sequens je v ní hned osmkrát), nemá smysl věnovat se všem invektivám a utéci od podstaty věci.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) posílila pochyby, zda nyní stamiliony a v budoucnu až miliardy korun mizející v Podzemním výzkumném pracovišti (PVP) Bukov v prostředí bývalých uranových dolů jsou účelně vydávané prostředky. Rozhodla se totiž utajit zásadní technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov, která měla doložit vhodnost lokality pro výzkumnou činnost pro hlubinné úložiště. Calla se proti takovému rozhodnutí brání rozkladem, protože uváděné argumenty – odkaz na autorské právo nebo že jde o pouhou „podkladovou informaci“, nenachází oporu v zákoně.

V listopadu 2016 dvě třetiny z třistapadesáti členné Občanské poroty státu Jižní Austrálie hlasovaly pro odmítnutí plánů na dovoz obrovského množství vysoko aktivního odpadu z celého světa s podnikatelským záměrem udělat z tohoto projektu výdělečný byznys. Všeobecně se předpokládalo, že porota založená a financovaná vládou bude loajálně hájit její zájem na prosazení hlubinného úložiště. Avšak nakonec místo „ano“ hlasovala porota „ne - za žádných okolností“.