Během veřejného projednání „Aktualizace koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice“ a jejího posouzení na životní prostředí v Praze 28. června 2017, ke kterému vydala tiskovou zprávu kromě Zeleného kruhu a Cally také evropská organizace Nuclear Transparency Watch (NTW), se podařilo ve spolupráci s Callou – Sdružením pro záchranu prostředí zprostředkovat názory tří zahraničních expertů české veřejnosti a úřadům. Tato zpráva nejdříve stručně shrne hlavní body zahraničních příspěvků členů NTW a poté uvede následné reakce českých úředních orgánů a zpracovatele SEA.
Další vydání občasníku JADERNÝ ODPAD přináší nezávislé informace o problému, který ovlivní budoucnost naši i mnoha generací dalších. Správa úložišť se ocitá v úzkých, přišla o průzkumná území a možnost provést geologické práce pro výběr lokalit do etapy s hlubokými vrty tak, jak plánovala.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která hledá místo pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, se rozhodla pokračovat v tradici popírání svých dříve vydaných slibů a prohlášení. Způsobila tak prohloubení nejistoty mezi samosprávami a obyvateli obcí, na jejichž území hledá místo pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Starostům oznámila, že zadala výběrové řízení na provedení geofyzikálních prací ve všech lokalitách [1]. Tedy prací, kvůli nimž byla na roky 2015-2016 stanovena průzkumná území pro geologické práce. Protože je však SÚRAO nezvládlo zrealizovat, nyní začalo účelově tvrdit, že již nejde o průzkumy, ale jen o výzkumy, pro které průzkumná území nepotřebuje.
Platforma proti hlubinnému úložišti považuje probíhající proces hodnocení vlivů nové vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na životní prostředí a zdraví lidí za zmařenou příležitost, jak otevřít potřebnou širší společenskou debatu o možnostech, jak naložit s dlouhodobě nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí. Celé čtyři roky od napsání koncepce (text byl finalizován již v červnu 2013) se Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) brání přerušit hledání a byť jen zvážit jinou možnost, než je rychlý výběr finální lokality pro hlubinné úložiště nejpozději v roce 2025 a jeho zprovoznění v roce 2065.
Stovky dělníků v závodě pro zpracování jaderných materiálů v Hanfordu v americkém státě Washington dostaly 9. května instrukci ukrýt se uvnitř budov. Důvodem bylo propadnutí stropu tunelu, který v poslední době sloužil jako sklad kontaminovaných vagónů. Po zborcení stropu a sesuvu zeminy se v tunelu utvořila díra o průměru kolem šesti metrů. Skladovaný materiál tak není od okolí oddělen žádnou bariérou. Podle vyjádření ministerstva energetiky nedošlo k úniku radiace ani k ozáření dělníků.
Ani 31 let po havárii v Černobylu neexistuje konsensus pro nakládání s jaderným odpadem. Vlády nevynikají v dlouhodobém plánování a to je kámen úrazu pro jaderný průmysl, který musí plánovat na statisíce až miliony let dopředu. V současnosti se nejvíce prosazuje technologie hlubinného úložiště, kterou volí státy jako Finsko, jenž má začít provozovat úložiště Onkalo v roce 2020, a Švédsko, kde ale dosud ještě nebylo vydáno finální stavební povolení pro úložiště Forsmark.
