Jack Cohen-Joppa hlásí ve zpravodaji Nuclear Resister: Ráno 22. února před rozbřeskem stovky francouzských policistů v zásahové výstroji a vybavených nákladními vozidly, buldozery, helikoptérami a drony rozehnaly desítky odpůrců úložiště jaderného odpadu, kteří posledních 18 měsíců tábořili ve sporném lese v departementu Meuse.
Další otočku Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) s údivem sledují starostové a obyvatelé obcí, na jejichž území tato státní organizace hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. SÚRAO ohlašovalo na letošní rok výběr 4 lokalit, na kterých hodlá v dalších letech pokračovat v geologických pracích včetně hlubokých vrtů. Přesto v minulých dnech začalo podávat Ministerstvu životního prostředí žádosti s cílem získat nová průzkumná území na celkem 9 lokalitách a s platností až do roku 2025.
Městský soud v Praze rozhodl o prvních žalobách obcí a spolků ve věci platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště. Rozsudkem z 27. února rozhodnutí ministra životního prostředí pro lokality Horka a Kraví hora zrušil. Jiný senát téhož soudu naopak 1. března žalobu týkající se průzkumného území Čihadlo zamítl. Na rozsudky od roku 2015 čekají žaloby proti stanovení ještě dalších čtyř průzkumných území Březový potok, Čertovka, Hrádek a Magdaléna. Celkem žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí podalo 18 obcí a 6 spolků.
Britská vláda na konci ledna 2018 znovu zahájila celonárodní hledání komunity, která by chtěla hostit podzemní skládku vysoce radioaktivního odpadu. Již několik let se snaží zajistit lokalitu s vhodnou geologií a se souhlasem místních, kteří by dobrovolně a dlouhodobě poskytli prostor pro zařízení pro geologické ukládání.
Program na výstavbu nových reaktorů by nesnesitelně zatížil britské komunity v daleké budoucnosti, píše Andrew Blowers; zatímco Rose Heaney se diví, proč jsou hojné obnovitelné zdroje energie v Británii přehlíženy.
Zástupci v oblasti jaderné bezpečnosti uvítali rozsudek a kritizovali Švédskou společnost pro jadernou výrobu paliv a odpadů (SKB) za její propagaci pro ně nepřijatelného řešení. Johan Swahn, ředitel MKG, švédského Neziskového úřadu pro kontrolu nad jaderným odpadem, označil rozhodnutí soudu za „triumf“ uvedl: „[Rozhodnutí] se týká odpadu, který bude nebezpečný tisíce let. Několik nezávislých vědců kritizovalo použitou metodu i vybranou lokalitu.“
