Urychlení výběru finální lokality pro hlubinné úložiště, k němuž by podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mělo dojít již v roce 2028, může ohrožovat budoucnost obyvatel dotčených obcí. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let zbude sotva poloviční čas. Není připravena metodika výběru, ani nejsou stanoveny minimální požadavky na informace, bez jejichž zjištění nebude možné výběr místa pro úložiště uzavřít. Obce nemají k dispozici projekty geologických prací, které by jim ukázaly, kde mají být provedeny hluboké vrty a další práce a mají s nimi být seznámeny až po očekávaném povolení průzkumných území.
Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad dnes požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech. Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu [1]. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.
Značné zpoždění při hledání úložiště pro vysoce radioaktivní odpad by mohlo ovlivnit i časový harmonogram vyklízení úložiště jaderného odpadu v Asse. V oblasti Asse rostou obavy, že vyzvednutí sudů s nízko a středně radioaktivním jaderným odpadem z netěsného dolu u Wolfenbüttelu bude rovněž odloženo - a že se tak z dočasného úložiště, které bylo vybudováno pro odpad z Asse, stane trvalé úložiště.
Prostřednictvím zpravodaje Jaderný odpad, který vydává Calla ve spolupráci s Hnutím DUHA, přinášíme na státu nezávislé informace o názorech dotčených obcí, spolků a o jejich aktivitách v této oblasti. Také stanoviska Platformy proti hlubinnému úložišti. Stáhněte si poslední číslo 2022.
Rozhovor s první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina Hanou Hajnovou
Hana Hajnová je od roku 2020 první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina se zodpovědností za regionální rozvoj a územní plánování. Do krajského zastupitelstva byla zvolena za Piráty. Předtím pracovala jako projektová manažerka, s čímž začala již během studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Žije v Telči, kde je i městskou zastupitelkou. Je nadšenou hráčkou kroketu, knihomolkou a organizátorkou akcí všeho druhu. Aktivně podporuje starostky a starosty obcí z Vysočiny, kteří se potýkají s problematikou hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů.
Platforma proti hlubinnému úložišti poslala otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády. Na programu jednání vlády ve středu 11. ledna je totiž hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a dotčenými obecními samosprávami. V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Platforma požádala o jeho zásadní přepracování, protože v předložené podobě nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [1]. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště již v roce 2028, které navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů [2].