Radioaktivní odpady

Rozhovor s první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina Hanou Hajnovou Hana Hajnová je od roku 2020 první náměstkyní hejtmana Kraje Vysočina se zodpovědností za regionální rozvoj a územní plánování. Do krajského zastupitelstva byla zvolena za Piráty. Předtím pracovala jako projektová manažerka, s čímž začala již během studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Žije v Telči, kde je i městskou zastupitelkou. Je nadšenou hráčkou kroketu, knihomolkou a organizátorkou akcí všeho druhu. Aktivně podporuje starostky a starosty obcí z Vysočiny, kteří se potýkají s problematikou hledání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů.

Platforma proti hlubinnému úložišti poslala otevřený dopis premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády. Na programu jednání vlády ve středu 11. ledna je totiž hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a dotčenými obecními samosprávami.  V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Platforma požádala o jeho zásadní přepracování, protože v předložené podobě nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i nový atomový zákon [1]. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště již v roce 2028, které navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů [2].

Platforma proti hlubinnému úložišti zásadně nesouhlasí s plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí. Odmítá také návrh na urychlení výběru finální a záložní lokality z dnešních čtyř již v roce 2028. Toho půjde dosáhnout jen zkrácením času plánovaných geologických prací na polovinu s významným dopadem na budoucí dlouhodobou bezpečnost konečného úložiště. Shodli se na tom starostové i zástupci spolků, kteří se sešli na 12. shromáždění členů Platformy v Cejli na Vysočině, která spadá pod jednu z lokalit zvanou (Čertův) Hrádek.  S tímto názorem také starostové seznámí ministra průmyslu Síkelu na plánovaném jednání v úterý 6. prosince.

Do roku 2031 nebude v Německu určena lokalita pro konečné úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Vyplývá to z dokumentu Spolkové společnosti pro trvalé ukládání odpadů (BGE), která je pověřená hledáním vhodné lokality.

Dne 27. ledna 2022 přijala švédská vláda rozhodnutí schválit plánované úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku, aniž by jaderná energetika byla schopna prokázat, že měděné kanystry, které mají zaručit bezpečnost po dobu nejméně 100 000 let, budou fungovat tak, jak mají. Švédská nevládní organizace Úřad pro kontrolu odpadů (MKG), stejně jako členské organizace Švédská společnost pro ochranu přírody (SSNC), Švédští přátelé Země a místní organizace Oss in Östhammar Community rozhodnutí litují a považují ho za nezodpovědné. Nejistoty, na které se v souvislosti s nejdůležitější bariérou zvolené metody - měděným kanystrem - upozorňuje již desítky let, nebyly náležitě a seriózně zohledněny. To bude mít v budoucnu pravděpodobně za následek neúspěch jak z ekonomického, tak i praktického hlediska pro průmysl, když nejistoty již nebude možné popírat.

Česká republika počítá s výstavbou dalších jaderných elektráren.  Postavit chce také hlubinné úložiště vysoce jaderného odpadu – možná také nedaleko německého Bavorska. V příhraničních městech, jako je bavorský Eisenstein nebo v okrese Cham, to vyvolává smíšené pocity.