Radioaktivní odpady

Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020. 

Poslanecká sněmovna bude na své 87. schůzi rozhodovat o finální podobě zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 55 měst, obcí a spolků z vybraných lokalit vyzvala poslance, aby podpořili zákon v podobě vrácené Senátem. Ten na podnět Hany Žákové (zvolená za STAN) chce do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi navždy skončí nebezpečný vysoceradioaktivní odpad. Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), který ji starostům osobně slíbil.

Senátoři a senátorky projednali a vrátili do Poslanecké sněmovny zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu a na podnět Hany Žákové chtějí do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi vysoceradioaktivní odpad navždy skončí.  Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely, který ji starostům osobně slíbil.

Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu.   Poslanci odmítli návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD) na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky.  Platforma proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků takový krok vnímá velmi negativně. Nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, kterou konečné úložiště je. Z vládního návrhu zákona rovněž poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS) vyškrtli spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela.

Poslanecká sněmovna Parlamentu by měla v pátek 3. listopadu na své mimořádné schůzi hlasovat o návrhu „Zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ a o změnách, které mají vládní návrh proměnit.   Jeho výsledná podoba na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet aktuálně nepříliš dobrá spolupráce mezi státem a obecními samosprávami při hledání a povolování takto výjimečné stavby. Platforma proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků vnímá kriticky již vládní návrh z ledna, který dostatečně nenaplňuje roky slibované posílení dnes nevyhovujícího postavení samospráv obcí při povolování této unikátní stavby. Proto podporuje návrhy Kláry Kocmanové (Piráti) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) i návrh Radka Kotena (SPD), které přináší požadovanou změnu. 

Obce dotčené hledáním místa pro úložiště jaderného odpadu pozorně sledují vývoj okolo přípravy a schvalování zákona souvisejícího s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu - sněmovní tisk 367 [1], jehož projednání již bylo několikrát v Poslanecké sněmovně odloženo. Pevně věříme, že v nastalé situaci vládní koalice dostojí svého předvolebního slibu a posílí postavení obcí v příslušném zákoně. Jedině souhlas dotčených obcí s umístěním úložiště na jejich území dokáže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je požaduje i atomový zákon [2]. Požadavek obcí na spolurozhodování o tak mimořádné stavbě je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, v nichž již pokročili v povolování úložiště nejdále, jako je Finsko [3] nebo Švédsko.  Platforma proti hlubinnému úložišti proto požádá poslankyně a poslance, aby takové návrhy podpořili.