Radioaktivní odpady

Platforma proti hlubinnému úložišti se na shromáždění svých členů v Chanovicích 24. června shodla na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit a to za podpory starostů a zástupců spolků i z těch míst, které mají být zařazeny mezi záložní.  I nadále bude usilovat o změnu vládního přístupu tak, aby jediným řešením problému jaderných odpadů nebylo konečné hlubinné úložiště v roce 2065,  a také aby obce i veřejnost měly zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy při rozhodování právě o úložišti.

Expertní panel ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) 4. června uzavřel svou práci a starostové i obyvatelé měst a obcí z dnešních devíti lokalit, kde probíhalo hledání místa pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, se dozvěděli, ve kterých čtyřech ponesou břímě svého ohrožení dál. Jsou to Janoch u Temelína, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Březový potok v Pošumaví. Rozhodnutí ale bude na ministrovi průmyslu, který vše postoupí vládě. Platforma proti hlubinnému úložišti jej vyzývá, aby ještě předtím nechal dosavadní postup a závěry  SÚRAO zhodnotit nezávislým odborným oponentním řízením, jak je v obdobných případech obvyklé.

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá. 

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám.  Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem, který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště. 

Na programu jednání vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.

Již 6. ročník celostátního Dne proti úložišti, který letos chystaly obce a spolky z lokalit ohrožených vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na sobotu 18. dubna, byl odložen z důvodů opatření proti šíření koronaviru.  Důvody k protestu ale přetrvávají a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou.