Radioaktivní odpady

Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kterým v roce 2017 odmítl poskytnout informace spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud pro odmítnutí poskytnout technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov nenašel žádný zákonný důvod a vrátil věc k novému rozhodnutí.  Callu v této soudní při zastupovala právní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o.. Calla již v minulosti vůči utajování informací ze strany SÚRAO u soudu uspěla, a to v roce 2002 a 2016.  

Vláda má na svém  jednání 21. prosince 2020 rozhodovat o návrzích Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se výběru lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Především má potvrdit návrh Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že další práce se soustředí na čtyři lokality: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku [1]. Jako fíkový list při tom mají sloužit výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva. Ta ale není odborným oponentním řízením, jak jej požadovaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, kterým se takové rozhodnutí nelíbí [2, 3].

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO, více zde.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování.  Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.

Bavorský ministerský předseda Markus Söder striktně odmítá, aby celé dvě třetiny území Bavorska byly uváděny jako geologicky vhodné pro stavbu budoucího konečného jaderného úložiště. Obyvatelé Bavorského lesa se kromě toho cítí ohroženi také českou stranou.

Bavorsko chce proces hledání jaderného úložiště kriticky posuzovat. Dvě třetiny této spolkové země byly totiž v nedávné studii německé Spolkové společnosti pro likvidaci odpadů BGE  označeny jako geologicky vhodné pro budoucí stavbu konečného jaderného úložiště.