Radioaktivní odpady

Návrh čtyř lokalit vybraných Správou úložišť pro konečné složiště vysoce radioaktivních odpadů potvrdila vláda až na Vánoce.  Obyvatelé obcí v lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek tak dostali opravdu nechtěný dárek. Oproti tomu zákon, který měl s výběrem přijít a posílit práva obcí, nepřišel. A do voleb ani nepřijde. I ministr Havlíček totiž ví, že „slibem nezarmoutíš“.  Do roku 2030 tak čekají vybrané obce práce spojené s hledáním vhodného místa a s tím spojená propagační kampaň.

Obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoceradioaktivních odpadů - Březového potoka v Pošumaví, Horky na Třebíčsku a Hrádku na Jihlavsku a které spolupracují v Platformě  proti hlubinnému úložišti, se budou dál bránit tomuto projektu. Využijí k tomu všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit po případné právní kroky. Obrátí se také na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky s žádostí o aktivní pomoc. Chtějí změny v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Městský soud v Praze zrušil další rozhodnutí ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), kterým v roce 2017 odmítl poskytnout informace spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud pro odmítnutí poskytnout technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov nenašel žádný zákonný důvod a vrátil věc k novému rozhodnutí.  Callu v této soudní při zastupovala právní kancelář Doucha Šikola advokáti s.r.o.. Calla již v minulosti vůči utajování informací ze strany SÚRAO u soudu uspěla, a to v roce 2002 a 2016.  

Vláda má na svém  jednání 21. prosince 2020 rozhodovat o návrzích Ministerstva průmyslu a obchodu týkajících se výběru lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Především má potvrdit návrh Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že další práce se soustředí na čtyři lokality: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku [1]. Jako fíkový list při tom mají sloužit výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva. Ta ale není odborným oponentním řízením, jak jej požadovaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, kterým se takové rozhodnutí nelíbí [2, 3].

Po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost se k projektu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky, kriticky vyjádřila další státní instituce – Nejvyšší kontrolní úřad: „Výdaje na provoz pracoviště nepovažuje NKÚ za dostatečně účelné a hospodárné.“ Na problematičnost projektu od počátku upozorňují i spolky Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Vznikl bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO, více zde.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků je přesvědčena o nutnosti změnit dosavadní postup při hledání řešení, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem. Zpoždění, které hledání místa pro hlubinné úložiště nabralo, nelze nahradit spěchem. Naopak před pokračováním je nejprve nezbytné přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště a také dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování.  Ve vší vážnosti pak zvážit i jiné varianty naložení s nebezpečným dědictvím jaderné energetiky. Dlouhodobé skladování by mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení, než je jeho „zakopání v zemi“.