Společnost ČEZ významně zpřísní kontrolu obou českých jaderných elektráren. Jak přiznává, podnětem k tomu jsou nedávné rozsáhl výpadky v Dukovanech, které energetickému gigantu způsobily více než miliardovou ztrátu. Okolnosti komentuje Jakub Šiška.
Klimatolog Joe Romm reagoval prostřednictvím serveru Climate Progress na vyjádření klimatologa Jamese Hansena o nezbytnosti rozvoje jaderné energetiky pro řešení problému globální změny klimatu. Zkrácenou verzi článku přinášíme v českém překladu. Známý klimatolog James Hansen prohlásil na pařížské konferenci, že „jaderná energetika představuje jedinou schůdnou cestu v boji s klimatickou změnou.” V tomto bodě se James Hansen mýlí.
V březnu uplyne pět let od chvíle, kdy vlna tsunami, která zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska, způsobila vážnou havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči. Výpadek zásobování elektřinou a následné selhání systému chlazení vedlo k roztavení jaderného paliva v reaktorech. Následné výbuchy vodíku způsobily zničení reaktorových hal a únik radioaktivních izotopů do ovzduší. V důsledku kontaminace širšího okolí elektrárny bylo nutné dlouhodobě evakuovat 160 000 lidí.
Výzkum Texaské univerzity v Austinu ukázal, že solné vrstvy, které Německo nebo Spojené státy hodlají využít jako prostředí pro uložení jaderného odpadu, nevykazují předpokládanou úroveň nepropustnosti. Schopnost solných vrstev izolovat jaderný odpad od spodních vod v případě narušení primární bariéry (kontejneru) je oproti původním předpokladům nižší.
Podle zjištění agentury Reuters odhadují pracovní dokumenty Evropské komise, že provozovatelé jaderných zařízení dosud nashromáždili na účtech určených pro jejich likvidaci po ukončení provozu o 118 miliard eur méně, než činí potřebná částka. Odhad je součástí analýzy možností jaderného průmyslu, kterou si Evropská komise nechává zpracovávat zhruba jednou za osm let. Poslední analýza byla zveřejněna v roce 2007, tedy před havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě, která urychlila například německé vystoupení z jaderné energetiky.
Při zkoumání situace v Rumunsku, na Slovensku, v České republice a v Německu se rumunský investigativní novinář Adrian Mogos zaměřil na zjištění kvality života bývalých horníků a obyvatel v blízkosti současných nebo bývalých uranových dolů, na studie a na proces uzavírání, rekultivace a sanace uranových dolů. Také na dva případy potenciální otevírky nových dolů na Slovensku v České republice. Podle World Nuclear Association se v roce 2014 vytěžilo v Rumunsku 77 tun, v České republice 193 tun a v Německu 33 tun uranové rudy, což dohromady představuje asi 0,5 % světové produkce.
