Sotva jiný spolkový stát tolik sázel na využívání jaderné energie jako Bavorsko. Ale zářící odpad tam nikdo nechce. Pomocí finty se snaží Horst Seehofer zamezit skladování jaderného odpadu v Bavorsku. Bavorsko v energetické revoluci vidí „národní úkol společnosti“. Spolková země prý proto raději půjde vlastní energetickou cestou. Nyní chce vláda Horsta Seehofera (CSU) vystoupit i v jaderné energetice z celostátního konsensu.
Špičkoví manažeři společnosti EDF zaslali pod hlavičkou svazu FNCS (Fédération Nationale des Cadres Supérieurs de l’Énergie) předsedovi britského parlamentního výboru pro energetiku a změnu klimatu dopis s návrhem na odklad investičního rozhodnutí o jaderné elektrárně Hinkley Point. Hlavním důvodem je potřeba stabilizace společnosti Areva, která je hlavním dodavatelem reaktorů EPR navržených pro Hinkley Point.
Pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti jaderného odpadu už opustili zástupci lokalit Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Plzeňsku. Jedná se o dvě území ze sedmi, na nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) navíc přes opačný názor obyvatel v obcích ohrožených výstavbou úložiště v letošním roce hodlá začít s geologickými průzkumnými pracemi. Proces vyhledávání úložiště v této podobě vyžaduje změnu. Nejprve je potřeba dobře nastavit pravidla a teprve poté hledat řešení, kam s jaderným odpadem.
Americká energetická společnost Exelon Corporation zveřejnila na začátku června své rozhodnutí o předčasném uzavření tří reaktorů ve státě Illinois. Reaktor v elektrárně Clinton má být definitivně odstaven 1. června 2017, dva reaktory v elektrárně Quad Cities o rok později. Exelon podmiňoval další provoz reaktorů schválením legislativy, která by garantovala minimální výnosy z jejich provozu, do konce května letošního roku. Požadovaný zákon však nakonec v zákonodárném sboru státu Illinois nebyl předložen.
Zpráva německé úložišťové komise je pesimistická: plán na uskladnění jaderného odpadu není podle ní udržitelný a uvedení konečného úložiště do provozu v roce 2050 je velmi nepravděpodobné.
Generální ředitel dominantní maďarské energetické společnosti MVM Péter Csiba uvedl v rozhovoru pro Népszabadság, že neočekává vývoj cen elektřiny, který by zajistil návratnost investice do nových bloků v jaderné elektrárně Paks. Péter Csiba uvedl: „Před několika lety jsme předpokládali, že cena elektřiny se bude pohybovat mezi 90 a 100 eur za megawatthodinu. Cena ovšem klesla ke 30 eurům a nevidíme žádný důvod, proč by měla v budoucnu výrazně růst.“
