I velmi nízké dávky radiace jsou škodlivé pro živé organismy. Těmito slovy lze shrnout poznatky vědců publikované v časopise Biological Reviews, kde byly sumarizovány výsledky analýz 46 recenzovaných studií z posledních čtyřiceti let. Výzkumníci z univerzit South Carolina a Paris-Sud zjistili, že rozdíly v přirozeném radioaktivním pozadí mají malé ale statisticky významné negativní dopady na DNA a několik dalších zdravotních ukazatelů.
Ve čtvrtek 18. července zaskočila dělníky odklízející trosky ve zničené jaderné elektrárně Fukušima Daiiči pára stoupající z poškozené budovy třetího bloku. Práce byly dočasně přerušeny a byla přijata ochranná opatření pro případ většího úniku radiace.
Česká republika může brzy ztratit jeden z klíčových nástrojů podporující potřebnou proměnu české energetiky směrem k čistější, soběstačnější a energeticky bezpečnější podobě. Ministři na mimořádném zasedání vlády přijali novelu nedávno přijatého zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta ukončuje podporu výroby elektřiny z nových malých vodních, větrných nebo střešních slunečních elektráren, bioplynových stanic i podporu biometanu od roku 2014 (u projektů, které do té doby získají stavební povolení či autorizaci až od roku 2015). Naopak spotřebitelé elektřiny budou nadále platit uhelné elektrárny v případě společné výroby elektřiny a tepla a podporovat spalování komunálních odpadů.
Na začátku července publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt svoji pravidelnou zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě World Nuclear Industry Status Report 2013. V tomto článku přinášíme stručné shrnutí hlavních výsledků. Během příštích týdnů podrobněji seznámíme čtenáře s dalším obsahem práce.
První letošní číslo zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" se věnuje zásadním a nijak příznivým změnám, s nimiž přišla Správa úložišť radioaktivních odpadů a zejména ministerstvo průmyslu pod vedením Martina Kuby. Dají se popsat jediným slovem: podraz. Podfuk vůči lidem v obcích, kdy by mohl skončit jaderný odpad a to několikanásobný.
Stavba dvou reaktorů v elektrárně Vogtle ve státě Georgia představuje jeden z největších projektů a jednu z největších investic v současných Spojených státech. Z pohledu investora – společnosti Georgia Power - jde o gigantickou sázku na to, že díky vloženým prostředkům (původní rozpočet 14 miliard dolarů podle odhadu dodavatelů naroste na 14,9 miliard) dokáže konkurovat ostatním zdrojům na trhu s elektřinou. Význam projektu Vogtle 3 a 4 je ovšem širší – na jeho úspěchu závisí budoucnost amerického jaderného průmyslu.