Finský a švédský projekt jaderného úložiště, které bývají často dávány za úspěšný příklad, jsou ze seismologického pohledu dlouhodobě riskantní. Ve své přednášce nazvané Posouzení seismických rizik v časovém horizontu relevantním pro jaderný odpad to uvedl švédský seismolog Nils-Axel Morner.
Ministr financí polské vlády Mikolaj Budzanowski překvapil veřejnost, když v rozhovoru pro deník Parkiet uvedl, že „za současných okolností není možné, aby vláda podporovala výstavbu jaderné elektrárny“. V srpnu 2012 totiž polská vláda deklarovala, že počítá se spuštěním prvního reaktoru v zemi do roku 2023. Je ovšem prakticky jisté, že pokud nebude projekt podporovat, elektrárna se stavět nebude. Čistě na komerčním základě se v současné době ve světě nestaví žádný reaktor.
Obyvatele Košic a okolí nepříjemně překvapila zpráva o podpisu memoranda o porozumění mezi kanadskou firmou European Uranium Resources (dříve Tournigan) a ministerstvem hospodářství, které podporuje těžbu uranového ložiska na Jahodné. Kanadská firma zde provádí geologický průzkum od roku 2005, záměr ovšem narazil na silný odpor obyvatel Košic a okolí.
Ekologické organizace Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a Calla dnes u příležitosti druhého výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima vyzvali předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, aby se zasadila o nezbytné změny v odpovědnosti za jadernou škodu. ČEZ má atomovým zákonem1) omezené ručení jen do výše 8 miliard korun, pojistit se pak musí na pouhé 2 miliardy korun. Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek.
Výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, kterou na svém setkání 26. února přijali starostové měst a obcí a zástupci občanských sdružení z lokalit, kde stát zvažuje umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, podpořilo do dnešního dne 123 starostů měst a obcí, 27 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Výzvu dnes zástupci podepsaných předávají na Ministerstvu průmyslu a obchodu, tak, aby se dostala do rukou ministrovi Martinu Kubovi. Dalším členům vlády a Parlamentu ji odešlou v následujících dnech.
V nové publikaci nazvané Fukushima Fallout, kterou ke druhému výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči vydala organizace Greenpeace, se autoři zaměřují především na sociální dopady katastrofy. V důsledku radioaktivního zamoření úřady nařídily evakuaci 160 000 obyvatel, další desetitisíce opustily své domovy z vlastního rozhodnutí. Fukushima Fallout se zabývá osudy těchto lidí, kteří se dostali do pozice uprchlíků ve vlastní zemi a pokoušejí se začít nový život.
