Na konci března padlo v Německu rozhodnutí o ustanovení komise, jejímž úkolem bude určit kritéria pro výběr lokality, kde bude vybudováno úložiště jaderného odpadu. Ke vzniku komise přispěly protesty obyvatel v okolí Gorlebenu, kde lokalitu pro úložiště vybrala západoněmecká vláda v roce 1977.
Tragickou nehodou skončil pokus o výměnu části generátoru v prvním bloku jaderné elektrárny Arkansas poblíž Little Rocku ve Spojených státech. Stator vážící 500 tun se při přepravě jeřábem uvolnil a při svém pádu zranil devět dělníků, z nichž jeden zranění nepřežil. Došlo rovněž k poškození zařízení elektrárny, podle mluvčího provozovatele – společnosti Entergy - ovšem nehrozí únik radiace.
Finský a švédský projekt jaderného úložiště, které bývají často dávány za úspěšný příklad, jsou ze seismologického pohledu dlouhodobě riskantní. Ve své přednášce nazvané Posouzení seismických rizik v časovém horizontu relevantním pro jaderný odpad to uvedl švédský seismolog Nils-Axel Morner.
Ministr financí polské vlády Mikolaj Budzanowski překvapil veřejnost, když v rozhovoru pro deník Parkiet uvedl, že „za současných okolností není možné, aby vláda podporovala výstavbu jaderné elektrárny“. V srpnu 2012 totiž polská vláda deklarovala, že počítá se spuštěním prvního reaktoru v zemi do roku 2023. Je ovšem prakticky jisté, že pokud nebude projekt podporovat, elektrárna se stavět nebude. Čistě na komerčním základě se v současné době ve světě nestaví žádný reaktor.
Obyvatele Košic a okolí nepříjemně překvapila zpráva o podpisu memoranda o porozumění mezi kanadskou firmou European Uranium Resources (dříve Tournigan) a ministerstvem hospodářství, které podporuje těžbu uranového ložiska na Jahodné. Kanadská firma zde provádí geologický průzkum od roku 2005, záměr ovšem narazil na silný odpor obyvatel Košic a okolí.
Ekologické organizace Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a Calla dnes u příležitosti druhého výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima vyzvali předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, aby se zasadila o nezbytné změny v odpovědnosti za jadernou škodu. ČEZ má atomovým zákonem1) omezené ručení jen do výše 8 miliard korun, pojistit se pak musí na pouhé 2 miliardy korun. Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek.
