Ke stažení

Podkategorie

Odborné studie

Infolisty / Knihy

Zpravodaje

Prezentace

Publikace ze všech kategorií

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - červen 2015

V druhém čísle zpravodaje se podrobněji věnujeme okolí Budišova na Třebíčsku (tzv. lokalita Horka) a zároveň v něm rezonuje ohlas dubnového Dne proti úložišti. Přidaly se stovky lidí z celé republiky. Vzkaz ze všech sedmi prozatím „bezjaderných“ míst je jasný: lidé na venkově uvažují v širších souvislostech a používají zdravý rozum. Neradi by měnili svůj domov za peníze. Přejí si žít v krajině bez stigmat, zdravá krajina je jejich domov. Zpravodaj vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Bezjaderná vysočina" - leden 2015

Kde bude jaderné úložiště? Po mnoha letech je nedobrovolná hra s našimi domovy stále na začátku: obce i občané se brání tlaku státu a donedávna velmi diskutované geologické průzkumy nemohou začít. Rozdávají se nové karty, v nichž statisíce let nebezpečný odpad je tím Černým Petrem. Calla ve spolupráci s aktivními obyvateli míst, které stát vytipoval jako vhodné pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva na Českomoravské vysočině začala vydávat zpravodaj Bezjaderná vysočina. Zpravodaj vznikl díky projektu "Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště", jehož cílem je posílit roli obyvatel obcí v Kraji Vysočina, u nichž stát vyhledává konečné hlubinné úložiště vysokoradioaktivních odpadů. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Jeho poskytovatelem je Nadace rozvoje občanské společnosti.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2014

Nové číslo zpravodaje přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům? Ukazuje se, že za zvýšeným počtem případů leukémie u dětí v blízkosti jaderných elektráren mohou být radioaktivní plyny uniklé při výměně palivových článků. V areálu úložiště se bude vyhořelé palivo překládat mezi kontejnery, nebude riziko podceňováno? Za rozhovorem jsme se tentokrát vydali do krajiny plné smolince, kde žije Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví hora.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2014

Ukazuje se, že termín, ke kterému se SÚRAO upíná, tedy výběr dvou finálních lokalit do roku 2018, je nereálný a je stanoven jen rozhodnutím vlády, které se dá změnit. Stejně tak bylo již dlouho jasné, že stavět nové reaktory v České republice by znamenalo velký prodělek na úkor našich peněženek a jen proto, aby jejich elektřinu ČEZ dále vyvážel. Ale k zastavení tendru se odhodlala až nová vláda. Že jde o světový trend se dočtete uvnitř čísla. Přesto se jaderný průmysl s Rusy za zády pokouší do Bystřice pod Pernštejnem dostat závod na výrobu jaderného paliva a slévání ochuzeného uranu. I tomu se věnujeme, stejně jako dalším akcím, které v jednotlivých lokalitách pořádají starostové a místní aktivisté. Také se mj. dočtete, kterak odvaha postavit se federální vládě a vytrvalost přinesli úspěch původním obyvatelům Austrálie.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 2/2013

Ćíslo v několika článcích reaguje na aktuální situaci – probíhající řízení o stanovení průzkumných území pro úložiště ve všech lokalitách. Jak věc vidí právník Pavel Doucha, se dozvíte z rozhovoru s ním. Mimo domácí hřiště se podíváme na pochybnosti, které trvají okolo garancí bezpečnosti ukládání jaderného odpadu do žuly, porovnáme úpadek jaderné energetiky s nástupem obnovitelných zdrojů a vrátíme se k přetrvávajícím hrozbám z havarovaných reaktorů ve Fukušimě.

Zpravodaj "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" - 1/2013

Toto číslo zpravodaje se věnuje zásadním a nijak příznivým změnám, s nimiž přišlo SÚRAO a zejména ministerstvo průmyslu pod vedením Martina Kuby. Dají se popsat jediným slovem: podraz. Co můžete u svých domovů očekávat, to vám napoví text geologa Jiřího Svejkovského. Seznámíte se také s požadavky výzvy "K hlubinnému úložišti férově" a dozvíte se, kde se ztratil nový zákon, který měl dát do rukou starostům větší práva. Přinášíme rozhovor se starostou Horažďovic Zrůbkem a rovněž řadu článků k dění kolem věčných jaderných odpadů v některých zemí Evropy. Starší čísla zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" najdete na www.calla.cz .

Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví

Těžba a zpracování uranu může představovat nebezpečí pro zdraví lidí a životní prostředí. Největšímu riziku jsou logicky vystaveni lidé, kteří se bezprostředně na těžbě uranu podílejí. Konečně 78 % nádorových onemocnění uznaných v České republice od roku 1991 jako nemoci z povolání, jde na vrub práci v radioaktivním prostředí, 77 % takto postižených osob pracovalo v uranovém průmyslu. Nicméně rizikům mohou být vystaveni i lidé žijící v okolí uranových zařízení. Podrobnosti přibližuje MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví v informačnín listu vydaném Callou. Vychází jako varování v době, kdy jsou činěny kroky směřující k otevření nového uranového dolu u Brzkova. Tištěné verze ve formátu 4 stran A4 si můžete objednat u Cally: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Jaderná energetika bez příkras

V brožuře "Jaderná energetika bez příkras" se osobnosti vyjadřují k stinným stránkám jaderné energetiky. Vydalo sdružení Jihočeské matky v prosinci 2014.

Atom není řešení: Jaderná energetika může zablokovat účinná řešení na ochranu klimatu

Informační list přináší odpovědi na úvahy, zda jaderná energetika může být tím správným nástrojem pro předcházení globálním klimatickým změnám. Vydalo Hnutí DUHA ve spolupráci s Callou v prosinci 2011 díky podpoře Grassroots Foundation.Autoři textu: Martin Sedlák a Edvard Sequens

Jaderná energetika: jen problémy a žádné řešení

Informační brožura formátu A4, která se dívá kriticky na možnosti jaderné energetiky zajistit naše energetické potřeby, posílit energetickou bezpečnost nebo předejít problému globální změny klimatu. Vyvrací hlavní argumenty propagátorů stavby atomových reaktorů o čistotě, bezpečnosti nebo ekonomické výhodnosti těchto zdrojů. Vydala Calla v prosinci 2010. Autor textu: Edvard Sequens

URAN - bude se u nás znovu těžit?

Ojedinělá brožura formátu A5 s barevnými fotografiemi fotografa Václava Vašků o historii, enviromentálních dopadech i současné situaci těžby uranu v České republice. Právnická část spolu s přehledem doporučené literatury a kontakty je určena obyvatelům lokalit ohrožených těžbou uranu. Vydala Calla, květen 2008. Autoři: Michal Bernard, Hana Gabrielová, Jaroslav Klusák, Karel Polanecký, Dalibor Stráský, Václav Vašků. Za podporu vydání brožurky děkujeme Nadaci Partnerství. Brožuru si stáhněte zde (PDF 963 kB) nebo Vám ji můžeme poslat za úhradu poštovného a balného ve výši 20 Kč.

Jak "čistá" je energie z uranu?

Společenskou diskuzi na téma energie z jádra provázejí zejména otázky bezpečnosti provozu. Hodně se diskutuje o problematice ukládání vyhořelého jaderného paliva. Stranou však zůstává tzv. přední palivový cyklus, kterým je právě těžba uranu a jeho zpracování do podoby čerstvého jaderného paliva. V případě ukládání vyhořelého jaderného paliva přesouváme odpovědnost na budoucí generace. Rekultivace území po těžbě a zpracování uranu se sice snažíme řešit už dnes, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků mnohdy volíme pouze polovičatá řešení. Sanace kalojemů v Mydlovarech, této největší ekologické zátěže jižních Čech, jsou toho důkazem. Vydaly Jihočeské matky v květnu 2013.

A po nás planina

Autor: Antonín PelíšekVydalo nakladatelství PENI, 2006; na vydání se podílely Jihočeské matky, V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín a Nadace Partnerství Brno.Kniha je napsaná podle vyprávění kronikáře Františka Vrzáka, který pochází z dnes již neexistující osady Podhájí. Mapuje jeho život a zároveň osudy vesnic, které musely ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Temelín. Čtenáři se dozvědí, jak v dnes již zapomenutých obcích probíhala pozemková reforma, okupace, zřizování jednotných zemědělských družstev, normalizace a vystěhování lidí i likvidace vesnic v osmdesátých a devadesátých letech 20. století.Cena 150,- Kč, přičteme poštovné a balné ve výši 20 Kč.

Atomový stát

Autor: Robert JungkVydaly Děti Země v r. 1994, 202 stran."V okamžiku, kdy technický pokrok umožnil využívat jaderné štěpení, byl učiněn skok do zcela nových rozměrů násilí...", tak začíná kniha, kterou rakouský autor napsal ve strachu z hrozící ztráty svobody a lidskosti. Hlavním tématem je deformace člověka omezováním jeho osobní svobody represemi a strachem, které jsou vyvolané jak "mírovým", tak i vojenským atomovým průmyslem.Cena 30,- Kč, poštou přičteme poštovné a balné ve výši 20 Kč.

Ruský program vývozu jaderných technologií - Stephen Thomas

Vzhledem ke slabé kondici ruské ekonomiky si lze jen těžko představit, že by Rusko v nejbližším desetiletí zvládlo financovat výstavbu 35 v zahraničí rozjednaných jaderných reaktorů. Lze však očekávat, že bude upřednostňovat zakázky s nízkým obchodním rizikem (Finsko) anebo takové, které zajistí posílení jeho politického vlivu (jako v zemích střední a východní Evropy). To jsou jedny ze zjištění emeritního profesora Stephena Thomase (University of Greenwich, Velká Británie) „Ruský program vývozu jaderných technologií“. Český překlad studie, který vydaly Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung v říjnu 2018, přináší aktuální přehled ruských jaderných projektů se zaměřením na ty zahraniční.

The World Nuclear Industry Status Report 2018 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2018 publikovali 4. září 2018 v Paříži energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Opět kromě statistik, přehledných grafů a informací o jaderné energetice přináší i srovnání aktuálního rozvoje tohoto odvětví se sektorem obnovitelných zdrojů. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny. Kdo je vítězem a kdo poraženým?

Knowledge Preservation for Nuclear Waste Repositories (ENG)

Vyhořelé jaderné palivo a další vysoce radioaktivní jaderné odpady je nutno od životního prostředí oddělit po dobu jednoho milionu let či déle, což je nepředstavitelně dlouho. Ani nevíme, jestli tak dlouho bude existovat lidský druh. Jaderný odpad je nehledě na náš postoj k využívání jaderné energie problém, s nímž se musíme potýkat všichni. Do začátku by pomohlo neprodukovat žádný další jaderný odpad, dokud nenalezneme bezpečné řešení jeho dlouhodobé likvidace. Směrnice o jaderném odpadu 2011/70/EURATOM v článku 12 (1), písmenu (e) stanoví, že země EU musí do svých programů nakládání s odpady zahrnout i způsob zajištění bezpečnosti svých úložišť též po ukončení jejich provozu. Dosud však neexistuje ani věrohodný koncept předcházení úniku radioaktivních látek z úložiště ani koncept uchování všech nezbytných vědomostí o jaderném odpadu a o úložištích, jež budou skryty v geologickém podloží, a informování budoucích generací o nakládání s případnými úniky. Tato studie se zabývá zkoumáním a posouzením stávajících představ o uchování vědomostí o jaderném odpadu. Autorka: Gabriele Mraz, Austrian Institute of Ecology, Vienna, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Srovnávací analýza českých kritérií pro výběr úložiště

Öko-Institut Darmstadt analyzoval aktuální stav českého procesu výběru úložiště pro v podstatě vysoce radioaktivní odpady se zaměřením na kritéria k tomu používaná. Do rešerše byly zahrnuty vedle anglických veřejně dostupných textů i české originální zdroje. Jako srovnávací základna byly zohledněny procesy výběru lokality ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku a Německu ve vztahu ke kritériím tam používaným. Autoři: Dipl.-Geol. Stefan AltDipl.-Ing. Beate Kallenbach-HerbertDr.-Ing. Veronika Ustohalova Překlad do češtiny: Ing. Dalibor Stráský Německý originál analýzy.

Reflections in Fukushima (ENG)

V souvislosti se sedmým výročím havárie jaderné elektrárny Fukušima Daiiči zveřejnila v březnu 2018 japonská pobočka Greenpeace výsledky měření radioaktivity ve vybraných postižených lokalitách. Naměřené hodnoty překračují limity stanovené japonskou vládou i v oblastech, kde byl před rokem formálně povolen návrat evakuovaných. V dosud uzavřených oblastech pak jsou naměřené hodnoty ještě významně vyšší a s jejich opětovnou obyvatelností nelze v příštích letech počítat. Vzhledem k naměřeným hodnotám a zkušenostem s možnostmi dekontaminace tým Greenpeace doporučuje japonské vládě, aby přehodnotila svůj záměr zahájit návrat evakuovaných obyvatel do uzavřené zóny Namie v roce 2023.

Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR

Aliance pro energetickou soběstačnost, Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung vydaly novou publikaci emeritního profesora Stephena Thomase (University of Greenwich, Velká Británie) "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR", která přináší unikátní přehled stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě. Publikace se zaměřuje především na technologie, které mohou být ve hře pro uvažovanou výstavbu nových jaderných reaktorů v České republice. Srovnáním situace na reaktorových staveništích profesor Thomas dochází k závěru, že naprostou většinu projektů v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a růst konečné ceny.

The World Nuclear Industry Status Report 2017 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2017 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Kromě obvyklého světového přehledu o trendech v oblasti stavby a provozu jaderných elektráren, srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů se ve zprávě dozvíte o posouzení stavu ekonomiky některých hlavních hráčů v těchto odvětvích.

Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages - Oda Becker (ENG)

V uplynulých letech se nezávislí odborníci, nevládní organizace a vlády začaly zaměřovat na terorismus ve spojení s jadernou bezpečností. V hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) jaderných elektráren a skladů jaderného odpadu stále není běžné, že by byly zahrnuty informace o zabezpečení proti teroristickým útokům. Ale zejména staré jaderné elektrárny nebo skladovací zařízení nejsou navrženy proti teroristickým útokům. Tudíž v případě prodloužení jejich životnosti je toto téma obzvlášť důležité. Tento Working Paper on possible terrorist threats and necessary nuclear security measures for NPPs and interim storages může být využit k přípravě vstupů pro budoucí účast v procesu EIA, stejně jako pro práci s médii. Vypracovala jej Oda Becker, nezávislá odbornice na jadernou bezpečnost.

The World Nuclear Industry Status Report 2016 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2016 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Kromě obvyklého světového přehledu o trendech v oblasti stavby a provozu jaderných elektráren, srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů se ve zprávě World Nuclear Industry Status Report 2016 dozvíte o posouzení stavu ekonomiky některých hlavních hráčů v těchto odvětvích. Zvláštní kapitoly jsou věnovány následkům katastrof v Černobylu 1986 a ve Fukušimě 2011.

The World Nuclear Industry Status Report 2015 (ENG)

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě The World Nuclear Industry Status Report 2015 publikovali energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. Mycle Schneider vydání zprávy stručně okomentoval slovy: „Sledujeme-li oblibu jaderné energetiky mezi politiky, novináři i širokou veřejností a zároveň její faktický úpadek, který ohrožuje samotnou existenci klíčových podniků v oboru, tak jen těžko hledáme vysvětlení. Každopádně je potřebné, aby byly realisticky přehodnoceny projekty typu britského Hinkley Point C, které vyžadují masivní dotace.“

The World Nuclear Industry Status Report 2014 (ENG)

Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %. Průměrné stáří provozovaných reaktorů ve světě dosahuje 28,5 roků, přes 170 z nich je starších než 30 let a lze tak očekávat, že v dohledné době ukončí provoz z technických a bezpečnostních důvodů. Kapitola zaměřená na vývoj ekonomiky jaderných reaktorů konstatuje trvale rostoucí odhady nákladů na nové zdroje. Zatímco před deseti lety byla měrná cena nového reaktoru odhadována na 1000 USD/kW, poslední odhady dosahují částky 8800 USD/kW. Vedle statistiky jaderných reaktorů přináší zpráva také základní údaje o rozvoji obnovitelných zdrojů, které pokračují v dvouciferném růstu.

Lifetime extension of ageing nuclear power plants: Entering a new era of risk (ENG)

Obsáhlá studie zveřejněná Greenpeace na jaře 2014 přináší komplexní pohled na problematiku stárnutí jaderných reaktorů a snahu majitelů prodlužovat jejich provoz o řadu let přes dobu projektované životnosti. Klíčová část studie se zabývá otázkou bezpečnosti provozu reaktorů s prodlouženou životností. Provozovatelé mají velmi omezené provozní zkušenosti s reaktory staršími než 40 let. Nejstarší dosud běžící reaktor byl spuštěn před 45 lety. Z reaktorů, které již byly z provozu vyřazeny, žádný nepracoval déle než 47 let. Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, kterých částí jaderných elektráren se rizika stárnutí nejvíce dotýkají. Studie obsahuje řadu příkladů projevů stárnutí z konkrétních jaderných elektráren. Autoři se také zabývají vlivem času na koncepční řešení elektráren.

Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality - Global 2000 (ENG)

Již existující studie ukazují možné odstoupení Evropy od využití jádra do roku 2035. Podle scénáře s názvem „Energy [R]evolution“ by evropské státy v roce 2030 potřebovaly ještě 78 TWh elektřiny z jaderných elektráren, což by odpovídalo 2,2 % celoevropské spotřeby elektřiny. Nyní se autoři Gustav Resch, Lukas Liebmann, Michael Lamprecht, Reinhard Haas (Technische Universität Wien / Energy Economics Group) a Fabian Pause a Markus Kahles (Stiftung Umweltenergierecht) této otázce věnovali blíže a zjišťovali, zda by bylo celoevropské odstoupení od využití jádra možné ještě dříve. Analýza "Phase out of Nuclear Power in Europe – From Vision to Reality" provedená pro Global 2000, ukazuje, že celoevropské odstoupení od jaderné energetiky je možné již v roce 2030 a chybějící elektřina může být plně nahrazena.

Rock Solid? - Helen Wallace, GeneWatch UK (ENG)

Ukládání v hlubinných úložištích je ve většině zemí provozujících jadernou energetiku prezentováno jako bezpečná cesta k řešení problému vysoce radioaktivního odpadu. Pro cestu hlubinného úložiště se vyslovila Evropská komise, stejným směrem je orientována i strategie České republiky pro nakládání s jaderným odpadem. Tato poměrně široká shoda by ovšem neměla svádět k dojmu, že problém je vyřešen. Studie Rock Solid?, kterou pro Greenpeace International napsala Helen Wallace z konzultační společnosti GeneWatch, poukazuje na skutečnost, že při současném stavu poznání nelze spolehlivě prokázat proveditelnost dlouhodobě spolehlivé izolace vyhořelého jaderného paliva od okolního prostředí.

Temelínomika 2 - Georgi Vukov, Candole Partners

Druhá studie Candole Partners na téma hospodářských aspektů rozšíření Temelína. Autoři se v ní zaměřili na zkoumání dopadu, který by na ČEZ a na státní rozpočet mělo vládou navrhované schéma subvencí z peněz daňových poplatníků, kterým by mělo být pokryto financování výstavby 3. a 4. bloku JETE. Došli k závěru, že dotace, které by ČEZ v rámci takovéhoto schématu získal, by dalece převyšovaly zvýšení dividend a daní, které by připadly státu v tom nepravděpodobném případě, že by kdy vůbec k rozšíření Temelína došlo.

The World Nuclear Industry Status Report 2013 (ENG)

Ve 31 zemích dnes existuje 427 funkčních reaktorů o celkovém výkonu 364 GW (mezi funkční se počítá i 44 japonských reaktorů, které jsou odstavené). Stávající počet reaktorů je o 17 nižší než v roce 2002. Nejvyššího instalovaného výkonu dosáhly jaderné elektrárny v roce 2010, tehdejších 375 GW činilo o 11 GW více než je současný stav. Podíl jaderných elektráren na celosvětové výrobě elektřiny poklesl ze svého maxima, což bylo 17 % v roce 1993, na pouhých 10 % v roce 2012. To je jen několik údajů z ročenky jaderné energetiky, kterou, jako již každoročně, sestavili energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt.

Chytrá energie - studie

Konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky - a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Vydalo Hnutí DUHA se sdružením Calla, Greenpeace ČR, Centrem pro dopravu a energetiku a Ekologickým institutem Veronica v dubnu 2010. Autoři: Karel Polanecký, Martin Mikeska, Martin Sedlák a Vojtěch Kotecký (Hnutí DUHA), Edvard Sequens (Calla), Klára Sutlovičová, Jiří Jeřábek (Centrum pro dopravu a energetiku, Jan Hollan (Ekologický institut Veronica). Další podkladové studie k ní najdete na webu www.chytraenergie.info.

Temelínomika - Ivan Kotev, Candole Partners

Aneb "Proč si ČEZ nemůže dovolit vybudovat Temelín 3 a 4 ?". Studie analyzuje, proč za daných okolností investice do dalších bloků JETE ekonomicky nedávají smysl. V první části jsou přezkoumány náklady projektu a zváženo, jaké náklady by mohly být přehlédnuty. Pak je zhodnocena finanční situace společnosti ČEZ aidentifikovány důvody, proč si nemůže dovolit postavit další bloky v Temelíně. Autor: Ivan Kotev, Candole Partners.

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies