ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Komentáře

Neexistuje reaktor stavěný na válku

Neexistuje reaktor stavěný na válku

Každoroční zpráva World Nuclear Industry Status Report přináší v posledních letech velmi podobné hlavní sdělení. Počet jaderných reaktorů nově uvedených do provozu ve světovém měřítku přibližně odpovídá počtu bloků, které byly v daném roce trvale odstaveny. Vzhledem k vyššímu výkonu nových bloků celkový instalovaný výkon jaderných elektráren mírně stoupá, ale ke strmému růstu ze sedmdesátých a osmdesátých let se nepřibližuje, píše ve svém komentáři Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha. Válka na Ukrajině může podle Polaneckého poptávku po jádru zvýšit navzdory tomu, že konflikt ukázal zranitelnost atomových elektráren.

Aktuální zpráva vydaná 5. října je zajímavá tím, že obsahuje kapitolu o jaderných elektrárnách ve válečném konfliktu. Obsahuje sice především souhrn zkušeností z probíhající války na Ukrajině (včetně časového přehledu událostí podle ukrajinského jaderného dozoru a Mezinárodní agentury pro atomovou energii), ale poukazuje také na obecné faktory, které bude třeba brát v úvahu při přípravě energetických koncepcí.

Jaderné elektrárny nebyly stavěny tak, aby mohly odolat vojenskému útoku. To ostatně platí pro značnou část energetické infrastruktury od plynovodů a přenosových vedení až po elektrárny všech typů. Všechna tato zařízení byla navržena pro mírový provoz a nejsou odolná proti soustředěnému vojenskému útoku s využitím těžkých zbraní. Specifikem jaderných elektráren je ovšem skutečnost, že v případě poškození systému chlazení (včetně dlouhodobého výpadku elektřiny pro pohon oběhových čerpadel) hrozí havárie podobného typu jako v japonské Fukušimě, spojená s únikem radiace.

Letošní ukrajinská zkušenost s útokem ruské armády na Záporožskou jadernou elektrárnu ukazuje, že na mezinárodní úmluvy a doktríny není možné ve válečném konfliktu spoléhat. Lze předpokládat, že jaderný průmysl zareaguje snahou o zlepšení ochrany reaktorů, jeho účinnost ovšem zatím není možné posoudit. Stávající situace Záporožské jaderné elektrárny, kterou obsadila okupační armáda, se vymyká základním předpokladům bezpečného provozu jaderných elektráren.

Co válka změní

Vedle zviditelnění bezpečnostních rizik ovšem přinesl válečný konflikt také změny, které pro jaderný průmysl znamenají alespoň v Evropě příležitost k oživení. Především prudký nárůst velkoobchodní ceny elektřiny mění úvahy o návratnosti investice do velkého projektu typu jaderného reaktoru. Mechanismus, který bude cenu garantovat na určité úrovni, bude pro potenciální investory nadále nezbytný. Ovšem daleko lépe se vyjednává o garanci ceny pod současnou tržní úrovní. Část investorů, které by ještě před rokem odradily první ekonomické propočty, tak může o výstavbě jaderného bloku dále uvažovat.

Druhým faktorem, který patrně povede k vyšší poptávce po výstavbě jaderných reaktorů, je nespolehlivost dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy. Nelze vyloučit, že se ruské dodávky plynu podaří evropským zemím nahradit dříve, než jaderné projekty dostanou konkrétní obrysy, ale možnost předzásobit se jaderným palivem na měsíce a roky dopředu je pro tvůrce energetických strategií přitažlivá.

Zpráva o stavu jaderného průmyslu ovšem ukazuje, že případnou zvýšenou poptávku v Evropě by stávající dodavatelé při svých současných kapacitách obtížně pokrývali. Nejvýznamnějším podnikem, který dnes staví jaderné bloky v zahraničí, je ruský Rosatom přímo řízený ruským státem, s nímž je většina evropských zemí v tvrdém konfliktu. Dále staví mimo svou domovskou zemi pouze korejská KHNP ve Spojených arabských emirátech a francouzská EDF ve Velké Británii (projekt Hinkley Point C). Bez navýšení kapacity podniků jaderného průmyslu nelze o významném nárůstu počtu jaderných projektů uvažovat.

Zajímá vás úspora energií?

Zároveň je ovšem prakticky jisté, že evropské státy budou v příštích letech prioritně investovat do opatření, která přispějí k rychlé náhradě ruského plynu (zlepšování energetické efektivnosti, rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, infrastruktura pro dovoz zkapalněného plynu). Případné jaderné projekty by tak přišly na řadu s časovým odstupem, který může aktuální situaci změnit.

Česká republika jako vzorek

Z pohledu budoucího evropského vývoje mnohé napoví dění v České republice. Na jedné straně zde vzniká v reakci na energetickou krizi prostor pro využití dosud opomíjeného potenciálu obnovitelných zdrojů. Prokáže-li tento sektor schopnost stabilního rozvoje, získá podporu i v průmyslových kruzích. Vytržení trnu z paty se prostě cení.

Z pohledu vývoje v oblasti jaderné energetiky, zejména pak z pohledu ceny nových bloků, mnohé naznačí český tendr na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Z předložených nabídek bude možné posoudit, jak moc jednotliví uchazeči o zakázku stojí. Zejména v případě společnosti Westinghouse, která se po bankrotu způsobeném přehnaně optimistickým odhadem ceny u amerických projektů zatím do výstavby nových bloků nepouštěla. U vlastníků Westinghouse lze předpokládat, že jejich cenová nabídka zahrne i rizika typu prodloužení výstavby. EDF a KHNP zase do ceny zahrnou i náklady spojené s tím, že pro dukovanský tendr budou nabízet reaktor o menším výkonu, než v současné době staví. Vzhledem k tomu, že zvýšení odolnosti proti vojenskému útoku nebylo v podmínkách tendru, bude případný návrh čistě na iniciativě dodavatelů.

Z pohledu roku 2022 je pravděpodobné, že energetická krize způsobená válkou na Ukrajině skončí dříve, než na ni jaderný průmysl stihne zareagovat. Očekávat, že někdo z dodavatelů rychle přijde s reaktorem rezistentním proti vojenskému útoku, není v současné době příliš realistické.

Psáno pro www.obnovitelne.cz 

Karel Polanecký
Karel Polanecký
Od poloviny devadesátých let spolupracoval na řadě projektů v oblasti energetiky a klimatu pro různé nevládní organizace i komerční firmy. Dlouhodobě spolupracuje s programem Energie Hnutí DUHA (koordinace projektů úspor energie, zapojení do kampaní). V letech 2007 a 2008 pracoval jako vedoucí energetických a klimatických kampaní Greenpeace Slovensko. Jako autor nebo editor se podílel na vzniku řady publikací s tématem energetiky a klimatu.

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies