Francouzská parlamentní komise, ustavená v lednu 2018 k přezkoumání bezpečnosti a zajištění jaderných zařízení, ve své zprávě vydané 5. července shrnuje, že jaderné elektrárny jsou i nadále zranitelné vůči haváriím a útokům [1].

„Francouzská jaderná zařízení zřejmě trpí zásadním nedostatkem, který půjde jen obtížně vyřešit: nebyly navrženy tak, aby odolaly teroristickému útoku,“ tvrdí komise. Zpráva označuje několik rizik, mimo jiné zřícení letadla, vniknutí dronu, sabotáž zevnitř, proniknutí zvenčí a kybernetické útoky.

Společnost EDF prohlásila, že se zavazuje k „procesu neustálého zlepšování“ [2]. Všechno ale nasvědčuje tomu, že EDF jedná pomalu.

Parlamentní komise byla ustavena zčásti jako reakce na řadu akcí organizace Greenpeace, jež poukazovaly na nedostatečné zabezpečení jaderných elektráren. Greenpeace podle komise v posledních 30 letech podnikla 14 pokusů o průnik za účelem prokázání zranitelnosti francouzských jaderných zařízení. Letos 3. července Greenpeace opět prokázala nedostatečnost zabezpečení tím, že do jaderné elektrárny Bugey vlétla svými drony a jedním z nich nabourala do skladiště vyhořelého paliva [3,4].

Komise doporučuje následující opatření k omezení bezpečnostních rizik:

• Více policistů v areálech jaderných zařízení.
• Snížení předvídatelnosti převozů radioaktivních materiálů úpravou dat a hodin odjezdů a případně i tras přepravy.
• Vytvoření parlamentní delegace pro civilní jadernou energetiku, jejíž členové (čtyři poslanci a čtyři senátoři) by měli de iure přístup k utajovaným informacím o bezpečnostních otázkách.

Bezpečnost

Počet bezpečnostních incidentů ve Francii podle komise „neustále roste“ a jako příklad uvádí loňskou dočasnou odstávku čtyř reaktorů v elektrárně Tricastin a výbuch v nejaderném úseku elektrárny Flamanville. Komise se zabývala též dlouhodobým skandálem s kontrolou jakosti v elektrárně Creusot Forge firmy AREVA, kde docházelo k chybám při výstavbě a k falšování dokumentace.

Komise poukazuje na rizika spojená s využíváním subdodavatelských vztahů v jaderné energetice a upozorňuje, že 80 % všech úkonů v provozu i údržbě se provádí právě formou outsourcingu. To vede ke ztrátě způsobilosti v samotné firmě EDF. Zpráva ze zřícení parogenerátoru o hmotnosti 450 tun během provádění údržby na reaktoru Paluel 2 vidí problémy při spolupráci mezi EDF a jejími subdodavateli (reaktor je od incidentu v květnu 2015 stále mimo provoz). Jedním z doporučení komise je snížení závislosti na subdodavatelích.

Potíže se subdodavateli dokresluje i fiasko společnosti EDF se svary potrubí v nedokončeném reaktoru EPR ve Flamanville, jež bylo odhaleno v únoru 2018. Odhadem 35 % svarů na potrubí spojující parogenerátor s turbínou vykazuje závady. Komise upozorňuje, že tento problém má závažné důsledky na cenu, časový harmonogram a bezpečnost reaktoru.

Komise kritizuje koncept „vyloučení poruchy“, který se v odvětví prosazuje a spočívá v přesvědčení, že u některých zásadních jaderných komponent lze vyloučit selhání. „Pro určité typy havárií neexistují žádné nouzové postupy, protože jsou prostě považovány za nemožné,“ uvádí zpráva.

Komise doporučuje urychlení implementace evakuačních plánů, jež mají nahradit plány stávající, které se omezují na nejbližší obyvatele.

Odpad

Projekt hlubinného geologického úložiště Cigeo ve městě Bure v severovýchodní Francii vykazuje podle komise určitou „zranitelnost“, mimo jiné zde hrozí riziko podzemního požáru, jehož šíření nelze zabránit. Zpráva doporučuje další zkoumání možnosti dlouhodobého skladování pod povrchem jako možné alternativě k likvidaci v geologickém podloží.

Komise z bezpečnostních důvodů zpochybňuje zásadní závislost na skladování vyhořelého jaderného paliva v bazénech (včetně navrhovaného projektu centralizovaných bazénů EDF). Doporučuje vždy zvážit možnost suchého skladování a přesun maximálního možného objemu vyhořelého paliva z bazénů do suchých úložišť. Komise uvádí řadu možných potíží ohledně přepracovávání vyhořelého paliva a tvrdí, že příslušné orgány by měly zvážit možnost ukončení přepracovávání.

Regulace

Komise doporučuje posílení pravomocí francouzského jaderného regulačního úřadu ASN a nově by měl (tak jako většina jeho zahraničních obdob) mít pravomoc vydávat příkazy a nařizovat pokuty.

Komise rovněž doporučuje, aby byl ASN vyzván k uplatňování svých zákonných pravomocí a nařizování peněžitých pokut a omezení financování, pokud se provozovatelé jaderných zařízení jeho rozhodnutími neřídí.

Dále komise doporučuje, aby ASN zveřejnil rozvrh předepsaného monitoringu a objem nařízených pokut a finančních sankcí.

Vyřazování z provozu

Vyřazování z provozu s sebou nese důvěrně známý problém nereálně nízkých odhadů nákladů na vyřazování stárnoucí flotily francouzských reaktorů a nepřiměřených rezervních fondů na vyřazování. Zpráva doporučuje zřízení národní komise zodpovědné za kontrolu a dohled nad výdaji na vyřazování z provozu, výdaji souvisejícími s nakládáním s odpady a výdaji, jež si vyžádají havárie. Komise rovněž doporučuje zavedení povinnosti provozovatelů jaderných zařízení zajistit dostatečnou likviditu rezervních fondů na vyřazování.

Zdroje:
[1] Národní shromáždění, 28. června 2018, Zpráva Komise k přezkoumání bezpečnosti a zajištění jaderných zařízení, www.assemblee-nationale.fr/15/rap-enq/r1122-tI.asp
[2] NucNet, 6. července 2018, ‘Commission Calls For Safety Improvements At France’s Nuclear Power Stations’, www.nucnet.org/all-the-news/2018/07/06/commission-calls-for-safety-improvements-at-france-s-nuclear-power-stations
[3] Geert De Clercq, 3. července 2018, ‘Greenpeace crashes Superman-shaped drone into French nuclear plant’, https://af.reuters.com/article/africaTech/idAFL8N1TZ2CT
[4] https://media.greenpeace.fr/299/

Překlad článku French Parliamentary Commission issues critical report on nuclear industry, Jim Green,  Nuclear Monitor 864

*****

(c) Přeložil Petr Kurfürst, Temelin.cz // Foto: Wikimedia Commons