Po 40 letech ukončil svůj provoz kontroverzní jaderný reaktor Tihange 2 v Belgii a byl definitivně odpojen od sítě. V roce 2012 objevili odborníci tisíce drobných trhlin v tlakové nádobě tohoto reaktoru. Takzvaný "reaktor s prasklinami" se nachází 50 kilometrů od německých hranic. Proti jaderné elektrárně se tak protestovalo také v Německu. Nejkontroverznější belgický jaderný reaktor je však od 31. ledna minulostí. Provozovatel Engie totiž přesně po 40 letech provozu definitivně odstavil druhý blok jaderné elektrárny Tihange.

Němečtí politici a odpůrci jaderné energie ukončení provozu tohoto reaktoru vítají. Roky totiž bojovali za odstavení tohoto reaktoru, který se nachází pouhých 50 kilometrů od německých hranic. Kladně se k tomuto kroku vyjádřila i spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemke. Vyřazení z provozu elektrárny Tihange 2 "zajišťuje podstatně větší bezpečnost v našich dvou zemích", řekla politička strany Zelených listu Rheinische Post.

Aktivisté měli z provozu reaktoru obavy

Walter Schumacher ze spolku  „Aachener Aktionsbündnis gegen Atomenergie“ uvádí, že někteří lidé z jeho okolí až do samého konce nevěřili v uzavření elektrárny. Tento matematik v důchodu se již několik let zasazuje o ukončení provozu tohoto poruchového reaktoru poblíž Liège. V roce 2017 již byly kvůli obavám o bezpečnost obyvatel v regionu distribuovány jodové tablety pro případ havárie reaktoru.

Schumacher a další aktivisté z Cách se podle něj obávali, že by reaktorová nádoba druhého bloku elektrárny v Tihange mohla "prasknout" a radioaktivní mrak by se pak mohl přesunout na západ a "zničit Cáchy". Hrozbu představoval také belgický reaktor stejné konstrukce poblíž Antverp. Ten byl definitivně vyřazen z provozu již na konci září  loňského roku.

"Tihange 2 je jednou z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě," prohlásil Harald Ebner (Zelení), předseda výboru Spolkového sněmu pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost. Z reaktoru uniká radioaktivní voda "od roku 2005" a došlo v něm již k několika incidentům. Vzhledem k těmto rizikům je podle něj správné, že Německo 15. dubna definitivně ukončí využívání jaderné energie.

Belgie neprovedla posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí

S odstavením obou belgických poruchových reaktorů končí nejen éra strachu, ale také více než desetiletí trvající právní spory. Belgie původně povolila další provoz těchto dvou problematických reaktorů bez konzultace se sousedními zeměmi a bez přezkoumání jejich vlivů na životní prostředí - nezákonně, jak mimo jiné rozhodl Evropský soudní dvůr. V Německu se to setkalo s kritikou i na úrovni německé spolkové vlády a odpůrci jaderné energie protestovali také v Lucembursku a Nizozemsku.

Nejen Severní Porýní-Vestfálsko bude díky odstavení obou poruchových belgických reaktorů bezpečnější, jak zdůrazňuje zemský ministr životního prostředí Oliver Krischer (Zelení). Tento zelený politik však vidí určitou kapku hořkosti. Belgie původně chtěla po vzoru Německa v roce 2025 jadernou energetiku úplně opustit, jak bylo stanoveno v zákoně o postupném ukončování jaderné energetiky z roku 2003.

Protesty proti odstavení jaderné elektrárny v době energetické krize

Válka na Ukrajině a energetická krize však vedly ke zlomu také v Belgii. Obrovské účty za plyn a elektřinu a obavy z rozsáhlých výpadků proudu přiměly vládu premiéra Alexandera De Croa zatáhnout za záchrannou brzdu.

Poblíž elektrárny Tihange na řece Máze jihozápadně od Liège protestovalo podle belgického zpravodajského kanálu LN24 asi 150 lidí proti ukončení provozu této elektrárny. "Zavírání jaderných elektráren uprostřed klimatické a energetické krize je velmi špatný nápad," uvedlo německé sdružení Nuklearia, které shromáždění podpořilo. Shromáždění se zúčastnil také předseda vlámské separatistické strany N-VA a starosta Antverp Bart de Wever, který kritizoval "ukvapené" odstavení reaktoru. Během války na Ukrajině je jaderná energie otázkou evropské bezpečnosti, řekl starosta zpravodajskému kanálu LN24.

Co se stane se zbývajícími belgickými jadernými elektrárnami?

V Belgii vládne koalice složená z liberálů, zelených, sociálních demokratů a vlámských křesťanských demokratů a debata o jaderné energetice tam byla mnohdy ještě bouřlivější než v Německu. Zásadní dohoda následovala na začátku roku: bruselská vláda se dohodla s provozovatelem belgických jaderných elektráren, společností Engie, že nechá dva nejmladší reaktory v provozu o deset let déle, tj. do roku 2035. V době jejich odstavení by měly mít za sebou 50 let provozu.

Originál článku:
https://www.br.de/nachrichten/deutschland-welt/tihange-2-riss-atom-reaktor-in-belgien-geht-vom-netz,TUX8YQQ

****

(c) Gabriela Reitinger, OIŽP / foto: Wikimedia Commons