Japonská vláda poprvé oficiálně uznala, že jeden zaměstnanec jaderné elektrárny Fukušima dostal vlivem radiace po havárii v roce 2011 rakovinu. Nyní má dostat odškodnění. Jak ale mnozí experti upozorňují, ve skutečnosti je výskyt nádorových onemocnění po katastrofě mnohem vyšší. Podrobnosti od Jakuba Šišky.

Případ splňuje daná kritéria, suše konstatovalo japonské ministerstvo zdravotnictví. Dnes 41 letý muž se v okamžiku tragické havárie v roce 2011 nenacházel v elektrárně, ale o více jak rok později pracoval v týmu lidí, kteří se pokoušeli utěsnit roztavený reaktor. Později u něho byla diagnostikována leukemie. Je to vůbec poprvé, kdy japonské úřady uznaly souvislost mezi národovým onemocněním konkrétního člověka a ozářením v důsledku fukušimské havárie. Tři další případy se prý ještě prověřují.

Pokud by to bylo opravdu tak, že po Černobylu největší jaderná katastrofa v dějinách způsobila nanejvýš čtyři nádorová onemocnění, nebyla by to ještě tak zlá bilance. Jenže řada indicií ukazuje, že skutečnost je docela jiná. Jak připomínají německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle údajů světové zdravotnické organizace mají ženy, žijící ve vysoce zamořených oblastech, o 70 % vyšší riziko výskytu rakoviny štítné žlázy.

Ještě většímu riziku jsou vystaveny dětí, protože jejich organismus je vůči radioaktivnímu záření 10x vnímavější, než organismus dospělých. Ačkoli japonské úřady opakovaně ujišťují, že mimo tzv. zakázanou zónu kolem havarované elektrárny je radiace pod kontrolou a žádné nebezpečí nikomu nehrozí, statistiky mluví jasně: rakovina štítné žlázy se před rokem 2011 v Japonsku u dětí prakticky nevyskytovala, resp. se pohybovala pod hranicí jednoho případu na milion jedinců. Po havárii jich bylo jen v prefektuře Fukušima, kde žije asi 300 tisíc dětí a mladistvých do 18 let, zaznamenáno k srpnu letošního roku celkem 137, přičemž výskyt rok od roku stoupá. Situace je navíc komplikovaná tím, že radiace neunikla do prostředí jednorázově, ale uvolňuje se z roztavených a nezajištěných reaktorů pořád. Přesto úřady tvrdí, že souvislost mezi onemocněním konkrétního člověka a jadernou havárií nelze prokázat. Zvýšený výskyt nálezů je prý dán tím, že se děti důkladně vyšetřují, takže se odhalí případy, na které by se jinak nepřišlo.

Takovému zdůvodnění však Japonci, tradičně poslušní svých nadřízených, věří stále míň. Řada lékařů, vědců a aktivistů říká, že vláda dělá z lidí za pomoci jaderných lobbystů pokusné králíky. Nedávno například úřady oznámily záměr povolit návrat lidí do části zakázané zóny, ze které jich bylo bezprostředně po havárii evakuováno asi 150 tisíc. Přestože je to údajně bezpečné, navrátilci by se preventivně neměli zbytečně zdržovat venku, nepěstovat žádné zemědělské plodiny, nesbírat žádné plody a nekoupat se v jezerech ani řekách. Žádný div, že podle průzkumů má o takové žití má sotvakdo zájem.

*****

(c) Jakub Šiška, Sonne und Freiheit // foto: TEPCO