V srpnu 2013 byla za přispění nevládních organizací střední a východní Evropy vypracována publikace „Stress test & Lifetime extension“.  Je zaměřena na problematiku případného možného prodlužování provozu jaderných elektráren v souvislosti s procedurou tzv. stress testů a z ní vyplývajících požadavků na vyšší standardy jaderné bezpečnosti.

Havárie v japonské Fukušimě byla právě výsledkem celé řady pochybení v oblasti jaderné bezpečnosti a její kontroly ze strany dozorujících orgánů. Evropská unie přijala jako odpověď na fukušimskou havárii proceduru tzv. stress testů v naději, že to povede ke zvýšení jaderné bezpečnosti v evropských jaderných elektrárnách. Ukázalo se však, že některé státy přistoupily k proceduře spíše jako k papírové formalitě, než k přijetí konkrétních opatření.

Patří k nim bohužel i Česká republika, kde jsou doporučení ke zvýšení jaderné bezpečnosti na jaderné elektrárně Dukovany více méně ignorována, jsou pouze „oprašována“ již stará řešení bezpečnostních problémů.

Obecně se provozovatelé jaderných elektráren spoléhají na „kouzelné“ řešení pro případ jaderné havárie: mobilní prostředky k jejímu zvládnutí. Ty se dají snadno skladovat a jejich použití se dá relativně snadno plánovat. Je to také daleko levnější řešení, než zavádění složitých technických opatření v jaderné elektrárně samotné.

To ale určitě není ta lekce, kterou jsme se měli po fukušimských událostech naučit. To, co jsme si měli z událostí v Japonsku odnést, bylo, že na každé evropské jaderné elektrárně může kdykoli dojít k závažné havárii. Přijatá bezpečnostní opatření by tomuto riziku měla odpovídat.

Publikace ke stažení.

*****

(c) Monika Machová Wittingerová, sdružení Jihočeské matky // obrázek: archiv Calla