Reaktorovou nádobu pro reaktor AP-1000 pro jadernou elektrárnu Vogtle v americkém státě Georgia se zatím nepodařilo přepravit z přístavu Savannah na místo určení. Tři sta tun těžká součást rozestavěné elektrárny zůstala v přístavu poté, co se pokus o její přepravu po železnici nezdařil kvůli poruše podvozku speciálního vagónu.
Evropský Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku schválil drtivou většinou návrh usnesení k zátěžovým testům jaderných elektráren, o němž bude 7. února hlasovat Evropský parlament. Konstatuje, že prakticky všechny hodnocené jaderné elektrárny by měly prodělat zdokonalení v oblasti bezpečnosti. I přesto, že zátěžové testy měly jen „omezený rozsah a jsou primárně zaměřeny na hodnocení odolnosti a připravenosti jaderných elektráren proti závažným vnějším událostem, nenahrazují tedy komplexní bezpečnostní hodnocení“. Přiznává, že pouze čtyři státy zahrnuly do hodnocení bezpečnosti zřícení letadel na objekt elektrárny. Česká republika mezi nimi nebyla.
V přehledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který je dostupný na internetové stránce Power Reactor Information System (PRIS), došlo ve středu 16. ledna k výrazné změně. 47 japonských reaktorů, které byly odstaveny po havárii ve Fukušimě bylo přeřazeno z kategorie „v provozu“ do kategorie „dlouhodobě odstavené“. Celosvětový počet provozovaných reaktorů podle statistiky MAAE tak poklesl na 390, což je nejméně od roku 1986. Jak se ukázalo, netrval tento stav dlouho, protože agentura podlehla politickému tlaku.
Reaktory Doel 3 a Tihange 2 v belgických jaderných elektrárnách, na jejichž reaktorových nádobách bylo v létě zjištěno velké množství trhlinek, zůstávají mimo provoz. Vlastník obou reaktorů, kterým je společnost Electrabel, plánoval na leden jejich opětovné spuštění, ale belgický jaderný dozor si před vydáním povolení vyžádal další informace. V tiskové zprávě jaderného dozoru se uvádí, že „...až po vyhodnocení všech dat bude možné určit, zda bude dodržena požadovaná míra jaderné bezpečnosti“.
Výsledky prosincových bezpečnostních testů ve švédské jaderné elektrárně Oskarshamn vedly k odstavení dvou ze tří reaktorů. Požadavkům nevyhověly záložní dieselgenerátory, které mají zajistit vnitřní dodávku elektřiny v případě výpadku sítě.
Jaderné elektrárny jsou relativně nezávislé energetické zdroje. Pokud pomineme omezený okruh výrobců jaderného paliva, pak si s uranem vystačí na poměrně dlouhou dobu. Ovšem proměnlivost současného klimatu nedává spát provozovatelům reaktorů v různých částech světa.
