Francie dosud platí za největší jadernou velmoc světa. Žádný jiný stát nemá v přepočtu na obyvatele více reaktorů. Dohromady pokrývají 75 % spotřeby elektřiny. 

Výkladní skříň francouzského jaderného průmyslu, státem ovládaná firma Areva, však stále víc ztrácí ze svého lesku. Začátkem března oznámila rekordní ztrátu ve výši téměř 5 miliard euro. Naposledy byla firma v zisku v roce 2010. Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Marcon zvažuje alianci nebo sloučení Arevy s další státní firmou EdF, která se zabývá výrobou elektřiny. Může se prý jednat buďto o intenzivnější spolupráci nebo o kapitálový vstup.

Areva je největší jaderný koncern světa. Jako jediný působí ve všem, co souvisí se stavbou a provozem jaderných elektráren: od těžby uranu ve vlastních dolech po celém světě přes design a stavbu reaktorů až po přepracování vyhořelého paliva ve vlastním závodě La Hague. Hlavním důvodem pádu Arevy je celkový útlum jaderné energetiky po katastrofě v japonské Fukušimě, píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Firma sice získala kontrakty na výstavbu reaktorů v Číně a ve Velké Británii, ale ani to záchranu nepřináší.

V Číně se stavba protahuje o tři roky a reaktory v Hinkley Point na jihu Anglie se zatím ani nezačaly stavět. Areva  si navíc způsobila řadu problémů sama, což je nejnápadnější v případě „věčného“ jaderného staveniště ve finském Olkiluotu. Už deset let se tam Areva spolu se Siemensem snaží zprovoznit 7 reaktorů nejnovějšího typu EPR. Ale vlastní zadlužení a opakované spory s finským zákazníkem i s úřady vedou k tomu, že dokončení stavby se už léta odsouvá a přináší miliardové ztráty. Na specifika finských poměrů se Francouzi vymlouvat nemohou, protože i domácí projekt reaktoru EPR v elektrárně Flamanville, kde je zákazníkem státní firma EdF, má několikaleté zpoždění. Značně problematická byla podle FAZ i akvizice kanadského provozovatele uranových dolů UraMin, kterého Areva koupila v roce 2011 za 1,8 miliardy euro. Cena byla údajně značně přemrštěná, navíc se ukázalo, že jeden z koupených dolů žádný uran neobsahuje.

Vedení Arevy, které nastoupilo na podzim loňského roku, přiznává, že jaderná energetika bude z obchodního hlediska dlouhodobě stagnovat. Vypracovalo proto defenzivní, resp. útlumovou strategii. Zatímco v letech 2012 až 2014 investovala firma 4,6 miliardy euro, v příštích třech letech mají investice klesnout pod 3 miliardy euro. Některé části firmy budou prodány a vůbec poprvé ve firemní historii dojde i na propouštění. Proti tomu už ale nyní protestují odboráři.

Jak chce situaci řešit francouzská vláda, která drží 90 % akcií Arevy, je zatím nejasné. Její možnosti však nejsou velké. Integrace Arevy s EdF nebude jednoduchá, protože nový šéf EdF Jean Claude Lévy se staví proti. Zadlužené jsou podle něj obě firmy a on navíc nechce stát v čele megakoncernu, který by byl zákazníkem a zároveň dodavatelem. Dalším problémem je rozporuplná energetická koncepce francouzské vlády. Jejím deklarovaným cílem je snížit podíl jaderné energetiky do roku 2025 ze 75 na 50 % ve prospěch obnovitelných zdrojů. Zároveň se však v nejbližších letech počítá s odstavením pouze jedné, nejstarší jaderné elektrárny Fessenheim a její nahrazení budovanou elektrárnou Flamanville. Francouzská „Energiewende“ tak bude zřejmě dost komplikovaná.

*****

(c) Jakub Šiška, Sonne und Freiheit// foto: Wikimedia Commons