Vládní úkol vyplývající z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR – přistoupit k 1. lednu 2017 k Doplňkovému protokolu Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1997 zůstává dodnes nenaplněn [1]. Vyplývá to také z Roční zprávy o činnosti stálého výboru pro jadernou energetiku, kterou vzala na vědomí vláda. Česká republika tuto aktualizovanou mezinárodní smlouvu podepsala, ale dodnes ji neratifikovala.

ČEZ má zákonem omezené ručení za případné škody po havárii v Dukovanech nebo v Temelíně jen do výše 8 miliard korun, pojistit se pak musí na pouhé 2 miliardy korun [2].  Zmíněný Doplňkový protokol žádá minimální výši odpovědnosti za škody 300 milionů SDR (Special Drawing Rights). To je v přepočtu dle kurzu o několik miliard korun navíc, než stanovuje český zákon. Například ke dni 21. srpna 2017 (kurz ČNB 1 SDR = 31,264 Kč) by měla minimální výše odpovědnosti činit  9,4 miliard Kč.

Pouhé navýšení limitu odpovědnosti, jakkoliv jde o nesplnitelný úkol pro Ministerstvo průmyslu a obchodu [3], ale neřeší podstatu problému - provozovatelé jaderných elektráren by podle Cally měli nést plnou finanční odpovědnost za škody, jež případně způsobí stejně, jako je nesou majitelé jiných průmyslových provozů. Dnes tak na trhu s elektřinou v důsledku této nepřímé podpory získávají provozovatelé reaktorů konkurenční zvýhodnění.

Fukušimská havárie ukázala, jak nedostatečných je 8 miliard korun proti škodám, které ve skutečnosti mohou nastat. Podle Japanese Centre for Economic Research zaplatí Japonsko za podcenění bezpečnosti 10 bilionů korun. Běloruská vláda odhadla škody po Černobylu na 4,6 bilionu korun. A podle francouzského institutu pro jadernou bezpečnost IRSN by těžká havárie v tamní jaderné elektrárně mohla přijít velmi draho – až 10,9 bilionu korun.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Je podivné, jak se česká státní správa brání připravit ratifikaci dohody, kterou jsme podepsali a která má přinést větší ochranu hlavně našim občanům. A tak zatímco ČEZ si pojišťuje majetek jaderných elektráren na škody až desítek miliard, obyvatelé a podnikatelé v okolí by dostali jen zlomek té částky.“

Poznámky:

[1] Nesplněné opatření zní: „Připravit náležitosti k přistoupení České republiky k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody 1997 (VÚ 1997), respektive VÚ 1997 společně s Úmluvou o dodatkovém odškodnění jaderných škod z roku 1997 tak, aby Česká republika přistoupila k této úmluvě ke dni 1. ledna 2017. Zodpovídá: MPO, Termín: do 31. 12. 2016“
[2] Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Sice již platí nový atomový zákon, ale Státní úřad pro jadernou bezpečnost ponechal pro něj nepříjemnou problematiku odpovědnosti za jadernou škodu v torze původního atomového zákona.
[3] Již ministr průmyslu a obchodu Martin Říman nesplnil úkol od vlády (usnesení č. 258 ze dne 17. března 2008) zajistit k 1. lednu 2009 ratifikaci doplněné Vídeňské úmluvy a okamžitě zahájit práce na přijetí tzv. Pařížské úmluvy, která by znamenala zvýšení povinného pojištění na 18,5 miliardy.

*****
(C) Tisková zpráva Cally // Foto: archiv Calla