Článek časopisu The Economist z konce října o současné situaci jaderné energetiky nazvaný Half-death přináší shrnutí aktuálních ekonomických trendů, které určují budoucnost sektoru. Autor článku užitečně sumarizuje základní faktory popsané v publikacích o současné ekonomice jádra. Z rozsáhlého článku vybíráme několik pasáží.

Za klíčový problém jaderné energetiky The Economist označuje kombinaci prudkého růstu produkce břidličného plynu ve Spojených státech a obnovitelných zdrojů v Evropě s poklesem poptávky po elektřině. Právě tyto vlivy způsobily pokles ceny silové elektřiny, který znamená výrazné zhoršení ekonomických výsledků pro provozovatele jaderných elektráren.

Výsledkem je odstavování jaderných reaktorů, u kterých tržby za prodanou elektřinu nepokrývají ani provozní náklady. První reaktory ve Spojených státech již byly z tohoto důvodu uzavřeny, u dalších byly oznámeny blízké termíny ukončení provozu. Další odstavování lze očekávat především v případě elektráren s jedním reaktorem, které vyžadují vysoký počet zaměstnanců na jednotku vyrobené elektřiny.

Nejslabší perspektivu mají jaderné elektrárny ve státech s liberalizovaným trhem, kde musejí soutěžit s konkurencí. Naopak ve státech s regulovaným trhem (například Georgia nebo Tennessee), kde mají provozovatelé záruku pokrytí svých nákladů díky jejich promítnutí do ceny elektřiny, přistoupily energetické společnosti k investicím do dvou nových jaderných elektráren. Podobně jako ve Spojených státech je i ve Velké Británii investice do projektu Hinkley Point podmíněna garantovanou cenou elektřiny.

Významný rozvoj jaderných elektráren aktuálně probíhá jen v Číně, která plánuje v příštích pěti letech ztrojnásobit jejich instalovaný výkon. Vzhledem k aktuálnímu i očekávanému výraznému poklesu počtu provozovaných reaktorů v Japonsku, Německu, Francii, Švédsku či Spojených státech není pravděpodobné, že by se sektor v globálním měřítku v příštích letech přiblížil svému maximu z roku 2002 (tehdy bylo provozováno 438 reaktorů, v polovině roku 2015 jich bylo 391).

S postupným uzavíráním jaderných elektráren je třeba řešit další problém: financování jejich likvidace. Provozovatelé reaktorů mají k tomuto účelu vyčleněny značné sumy peněz, ale odhady komplikuje skutečnost, že v Evropě ani Severní Americe zatím nejsou k dispozici úložiště pro jaderný odpad. Celkové náklady na likvidaci tak zatím nelze přesně určit, což dále odrazuje provozovatele od velkých investic do nových reaktorů.

Celý článek je k dispozici na adrese:
http://www.economist.com/news/international/21677243-nuclear-power-emits-no-greenhouse-gases-yet-it-struggling-rich-world-half-death

*****
(C)  Karel Polanecký, Temelín.cz/ Foto: archiv Calla