Podle článku agentury Reuters.
Společnost Rosatom byla založena v roce 2007 transformací Ministerstva atomové energetiky Ruské federace. Smyslem této operace bylo udělat z jaderných elektráren významný exportní artikl. Na první pohled se záměr daří naplňovat – Rosatom má aktuálně na stole zahraniční objednávky za 100 miliard dolarů, což je více než jeho západní konkurenti dohromady. Ovšem v řadě případů je pravděpodobnost uskutečnění projektů relativně nízká. Mimo jiné také kvůli obavě zájemců z využívání energetické spolupráce k prosazování zahraničně-politických cílů Kremlu.

Příkladem může být projekt velké elektrárny se čtyřmi reaktory v Turecku. Přes podpis mezivládní dohody zůstal projekt na mrtvém bodě kvůli rozdílným postojům ruské a turecké vlády k válce v Sýrii a sestřelení ruské stíhačky nad územím Turecka. Část objednávek získal Rosatom v rozvojových zemích, například v Egyptě, Jordánsku a Bangladéši. Jejich realizace jistě není otázkou blízké doby, neboť zájemci nemají dostatek financí ani potřebnou infrastrukturu. V dalších zemích jako je Bolívie, Alžírsko nebo Nigérie uzavřeli zástupci Rosatomu rámcové smlouvy.

Někteří experti z oboru, například konzultant Steve Kidd, označují většinu předběžných kontraktů Rosatomu za hromadu papíru. Konkureční dodavatelé reaktorů ovšem vidí v jednání Rosatomu promyšlenou strategii, která je odstavuje od budoucích zakázek. Třebaže stávající smlouvy nezajišťují realizaci projektu, Rosatom s jejich pomocí obsazuje prostor, ve kterém mají jeho konkurenti omezené šance.

Centrem pozornosti Rosatomu zůstává i Evropská unie, ve které ovšem panují obavy ze spolupráce s Ruskem, zejména v důsledku vojenské intervence na Ukrajině. Právě ve vztazích s Ukrajinou Kreml opakovaně využíval energetický nátlak pomocí dodávek zemního plynu. Podobného postupu v případě jaderných elektráren se řada evropských politiků obává. Po ukončení temelínského tendru a zastavení projektu v bulharském Belene, sází Rosatom na projekty v Maďarsku a Finsku. Smlouvu o výstavbě maďarských reaktorů v Paksi aktuálně zkoumá Evropská komise. O licenci pro projekt na finském poloostrově Hanhikivi pak bude v příštích měsících rozhodovat finská vláda.

Více informací:
http://www.reuters.com/article/us-russia-nuclear-rosatom-idUSKCN0ZC0QZ

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz