Turecký úřad pro regulaci energetického trhu vydal licenci pro výrobu elektřiny v jaderné elektrárně Akkuyu, kterou plánuje na jihu země postavit ruská společnost Rosatom. Licence platí na 49 let do roku 2066 a zatím není jasné, jakou část z této doby bude elektrárna v provozu. Rosatom plánuje, že stavební povolení získá v příštích měsících a s výstavbou elektrárny začne během roku 2018. První ze čtyř plánovaných reaktorů má být spuštěn v roce 2023 u příležitosti stého výročí vzniku Turecké republiky.
V Dukovanech se konalo další zasedání vládou zřízeného Stálého výboru pro jadernou energetiku (SVJ). Přestože se zabývá přípravou investice do nových reaktorů ve výši stamiliard korun s dopadem na veřejné rozpočty a peněženky obyvatel, provází jeho jednání neobvyklá netransparentnost. Od letošního roku přestaly být z těchto zasedání zpracovávány zápisy, pořizovány místo nich jsou jen souhrnné závěry – tisková komuniké určená pro veřejnost. Vyplývá to z odpovědí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na žádosti Cally o zpřístupnění zápisů.
Od konce března, kdy společnost Westinghouse vyhlásila bankrot, zatím nepadlo žádné zásadní rozhodnutí ze strany investorů rozestavěných jaderných elektráren Vogtle a Summer, kde Westinghouse plní roli generálního dodavatele. Ve hře tak zůstávají varianty dostavby podle původního projektu i redukce počtu reaktorů. Rozhodnutí bude záviset především na možnostech financování dostavby.
Ukrajinský jaderný fond je zatím tak chudý, že nemá peníze ani na likvidaci jednoho reaktoru z celkového počtu patnácti provozovaných. Půjčky ve výši 600 milionů eur, které získala Ukrajina na takzvaný program zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů, jsou totiž podmíněny vytvořením funkčního fondu na likvidaci jaderných zařízení. Formálně Ukrajina požadavky plní, ale peníze na jaderném účtu zdaleka neodpovídají potřebným částkám. Devadesát milionů eur, které má aktuálně ukrajinský jaderný účet k dispozici, nestačí ani na likvidaci jednoho reaktoru. Vyplývá to z vyhodnocení, které zveřejnila organizace CEE Bankwatch Network.
Bankrot společnosti Westinghouse, která v důsledku prodražení výstavby jaderných reaktorů způsobila mateřskému koncernu Toshiba ztrátu na úrovni 9 miliard dolarů, nepochybně svědčí o globálních problémech jaderného průmyslu. Při bližším pohledu je ovšem patrné, že japonská společnost Tepco, provozovatel havarované elektrárny Fukušima Daiiči, řeší ještě daleko vážnější ekonomické potíže. Pro srovnání: částku, která položila Westinghouse, bude Tepco muset hradit každoročně až do roku 2087.
Nárůst rozpočtu výstavby jaderných elektráren Vogtle a Summer ve Spojených státech vedl kromě bankrotu společnosti Westinghouse také k zastavení dalšího připravovaného projektu. Společnost Georgia Power v březnu oznámila, že nebude pokračovat v přípravě projektu na výstavbu nové jaderné elektrárny Stewart County poblíž města Columbus ve státě Georgia. V Georgii se nachází rovněž rozestavěná jaderná elektrárna Vogtle.