Aliance pro energetickou soběstačnost, Calla a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung představily novou publikaci emeritního profesora Stephena Thomase (University of Greenwich, Velká Británie) "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR", která přináší unikátní přehled stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě. Publikace se zaměřuje především na technologie, které mohou být ve hře pro uvažovanou výstavbu nových jaderných reaktorů v České republice. Srovnáním situace na reaktorových staveništích profesor Thomas dochází k závěru, že naprostou většinu projektů v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a růst konečné ceny.
Investoři výstavby jaderné elektrárny Vogtle v americkém státě Georgia se rozhodli pokračovat ve výstavbě elektrárny i po bankrotu společnosti Westinghouse, která byla hlavním dodavatelem technologie. Vyplývá to ze žádosti, kterou na konci srpna předložila firma Georgia Power Výboru pro veřejné služby (Public Service Commission - PSC) státu Georgia. Georgia Power (dceřiná společnost firmy Southern, hlavního investora elektrárny) po PSC, který plní funkci regulátora trhu, požaduje svolení, aby mohla do cen elektřiny promítnout zvýšené náklady na dostavbu elektrárny Vogtle. Výbor má na rozhodnutí půlroční lhůtu. Ze žádosti vyplývá, že celková cena elektrárny se dvěma reaktory AP1000 je aktuálně odhadována na 19 miliard dolarů (416 mld. Kč).
Vládní úkol vyplývající z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR – přistoupit k 1. lednu 2017 k Doplňkovému protokolu Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1997 zůstává dodnes nenaplněn [1]. Vyplývá to také z Roční zprávy o činnosti stálého výboru pro jadernou energetiku, kterou vzala na vědomí vláda. Česká republika tuto aktualizovanou mezinárodní smlouvu podepsala, ale dodnes ji neratifikovala.
Hlavní investor jaderné elektrárny Summer v Jižní Karolíně, společnost Scana, se rozhodla ukončit výstavbu obou připravovaných bloků. Důvodem je neustálé prodražování výstavby reaktorů. Společnost už do ní vložila 9 miliard dolarů, ale aktuálně dvojnásobné zdražení oproti rozpočtu vedlo k rozhodnutí v riskantním projektu nepokračovat. Podle původních odhadů měly dva reaktory AP1000 dodávané společností Westinghouse stát 11 miliard dolarů, poslední odhady se vyšplhaly na 22,9 miliardy.
Podle vyjádření francouzského jaderného dozoru ASN může společnost EDF po dokončení výstavby provozovat reaktor EPR ve Flamanville navzdory materiálovým vadám zjištěným v oceli tlakové nádoby reaktoru. Podmínkou je ovšem výměna víka tlakové nádoby nejpozději do roku 2024. Předběžné rozhodnutí ASN, které bude definitivně potvrzeno v říjnu po veřejném projednání, vychází z doporučení technického oddělení jaderného dozoru IRSN. Podle něj může být reaktor bezpečně spuštěn, ale bude vyžadovat stálý speciální monitoring po celou dobu provozu a výměnu víka tlakové nádoby po několika letech provozu.
Jaderná elektrárna Hinkley Point se dvěma reaktory EPR, kterou na zakázku britské vlády staví společnost EDF, bude ve srovnání s posledním odhadem dražší o 1,5 miliardy liber. Vyplývá to z vyjádření společnosti EDF ze začátku července. Celková cena elektrárny se tak dostala na úroveň 19,6 miliardy liber v cenách roku 2015. V hodnotě používané pro porovnání zdrojů různého výkonu se cena Hinkley Point dostala na 7120 eur/kW.
