Necelý rok po ukončení temelínského tendru na výstavbu nových reaktorů začínají představitelé ČEZ hovořit o přípravě tendru číslo dvě. Třebaže dosud není známo, zda vláda schválí některý z dotačních mechanismů nezbytných pro realizaci projektu, začíná se spekulovat o možných účastnících soutěže. Vedle dodavatelů, kteří ČEZu předložili nabídky v neúspěšném tendru z roku 2012, tedy Arevy, Westinghouse a Rosatomu, jedná nyní ČEZ předběžně také s korejskou společností Kepco.
Francie dosud platí za největší jadernou velmoc světa. Žádný jiný stát nemá v přepočtu na obyvatele více reaktorů. Dohromady pokrývají 75 % spotřeby elektřiny.
Mezivládní smlouva mezi Ruskem a Maďarskem o výstavbě dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks narazila na nesouhlas v Bruselu. Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom), které schvaluje každou smlouvu o dodávkách jaderného paliva uzavřenou členským státem, protestuje proti části smlouvy zajišťující Rosatomu exkluzivitu v dovozu paliva pro nové bloky v Paksi.
Zatímco stěžejní jaderné projekty nabírají zpoždění a jejich obrovské náklady rostou, ceny fotovoltaické a větrné elektřiny klesají, píše David Elliott. Obnovitelné zdroje již dodávají dvakrát tolik elektřiny jako jaderná energie. Je škoda, že to britská vláda, která se tak fixuje na jádro, dosud nezaznamenala. V situaci, kdy je mnoho starých jaderných elektráren ve Velké Británii vyřazeno z provozu v důsledku poruch a vyhlídky na jejich definitivní nahrazení jsou rozhodně nejisté, je dobře, že se alternativy v podobě energie z obnovitelných zdrojů rychle rozvíjejí.
Zástupci rozpočtového výbor britského parlamentu pochybují, že by schválili smlouvu mezi britskou vládou a francouzskou státní společností EDF o výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C před květnovými volbami. Souhlas rozpočtového výboru je nezbytný, neboť podpis smlouvy, která obsahuje státní garance, se týká veřejných rozpočtů.
Restrukturalizace německého energetického koncernu E.On, která spočívá v rozdělení na dvě společnosti, oživila otázku, zda peníze uložené na speciálním účtu budou stačit na pokrytí nákladů na likvidaci jaderných reaktorů. Jednoznačnou odpověď nikdo nezná, neboť odhady, kolik bude jejich odstranění stát se pohybují v širokém intervalu. S postupným uzavíráním první generace reaktorů se ovšem otázka skutečné ceny jejich likvidace jeví pro budoucnost jaderného průmyslu jako klíčová. Vedle nákladů, které si vyžádají opatření ke zvyšování bezpečnosti po zkušenosti s havárií ve Fukušimě, půjde o významnou položku určující konkurenceschopnost jaderné energetiky.
