Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby.
Pokles ceny zemního plynu a stagnace poptávky po elektřině zapříčiní, že v průběhu současné dekády budou ve Spojených státech definitivně uzavřeny jaderné elektrárny o celkovém výkonu 10800 MW, což představuje zhruba desetinu jejich současného instalovaného výkonu. Vyplývá to z údajů, které na konci dubna zveřejnila vládní agentura EIA (Energy Information Administration).
Tendr na nové temelínské reaktory dle předpokladů skončil, protože ČEZ nezískal příslib veřejné finanční podpory. Je to dnes běžný případ. Jaderná energetika ve světě vyklízí své dřívější pozice, počet reaktorů i jejich globální výkon klesají. Na otevřeném energetickém trhu nemají nové jaderné elektrárny šanci proti jiným zdrojům. Limity jaderné energetiky jsou dány zejména růstem investičních nákladů, potřebou zvyšování bezpečnosti, tlakem na vyšší odpovědnost za jadernou škodu i alternativami přinášejícími stále levnější elektřinu.
Zrušení tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v Temelíně je součástí širšího problému. Zajistit financování pro budování jaderných elektráren je za současných podmínek velmi obtížné. Ve většině zemí se se nedaří nastavit parametry projektu tak, aby byl přijatelný pro banky z hlediska poskytnutí úvěru a zároveň nevedl k neúnosnému zatížení spotřebitelů. ČEZ a česká vláda deklarují, že budou hledat alternativní cesty k prosazení rozvoje jaderné energetiky.
Vítáme, že společnost ČEZ zrušila tendr na nové dva reaktory v lokalitě Temelín. Stalo se tak bezprostředně poté, co vláda odmítla její plán připravovaný s ministerstvem průmyslu pustit žilou spotřebitelům elektřiny cestou garantovaných cen elektřiny. Upozorňujeme ale, že úvahy o jiném modelu výstavby nového jaderného zdroje za nejméně 300 miliard korun přímo v režii státu nejsou řešením. Jestliže se investiční náklady nemohou v rozumném časovém horizontu vrátit, znamená to jen přenesení dlouhodobé finanční zátěže na účet daňových poplatníků.
Francouzská energetická společnost EDF, která má podle dohody s britskou vládou postavit dva reaktory EPR v jaderné elektrárně Hinkley Point, odložila definitivní rozhodnutí o investici do výstavby. V říjnu 2013 po vyřešení sporných bodů se zástupci britské vlády oznámilo vedení EDF, že o zakázce za 16 miliard liber rozhodne s konečnou platností do letošního července. Podle aktuálních informací bylo rozhodnutí odloženo do podzimu.
