Energetické společnosti E.ON a Fortum potvrdily 14. října svůj záměr ukončit provoz dvou bloků v jaderné elektrárně Oskarshamn před uplynutím jejich plánované životnosti. V praxi to znamená, že blok Oskarshamn 2, který je od května 2013 odstaven kvůli údržbě, už nebude uveden do provozu. První blok bude odstaven a zlikvidován ve chvíli, kdy švédské úřady vydají povolení. Provozovatel očekává, že likvidace začne v roce 2017. Novější třetí blok má být provozován až do roku 2045.
Francouzský jaderný dozor zveřejnil na začátku října analýzu problému materiálových vad ve dně a víku tlakové nádoby rozestavěného reaktoru EPR ve Flamanville. Problém lokálně zvýšené koncentrace uhlíku, která znamená zhoršení mechanických vlastností oceli a snížení odolnosti proti šíření trhlin, byl blíže specifikován. Části tlakové nádoby, ve kterých kvalita oceli neodpovídá technické specifikaci (koncentrace uhlíku je překročena o 50 %), mají v průměru zhruba jeden metr a zasahují do poloviny tloušťky součástí.
Srpnová studie tradiční londýnské banky HSBC v žádném případě neoznačuje výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point za smyslupný projekt. Pořízení dvou reaktorů EPR za 25 miliard liber je podle autorů studie stále obtížnější vysvětlit. Doporučení HSBC je poměrně jednoznačné: „Vidíme dostatečně silné důvody pro to, aby britská vláda celý projekt odložila nebo zrušila."
Na začátku září zveřejnila společnost elektrárenská společnost EDF nový odhad nákladů na výstavbu reaktoru EPR ve francouzském Flamanville a termínu jeho spuštění. Investiční náklady narostly na 10,5 miliardy eur, což znamená trojnásobný nárůst původního rozpočtu. Do částky přitom nejsou započteny náklady na splácení úroků z úvěrů, odhad vychází z hypotetického předpokladu, že by EDF výstavbu financovala z vlastních prostředků nebo bezúročných půjček.
Francouzská jaderná skupina Areva, která se potýká s dlouhodobými ekonomickými problémy, zveřejnila na konci července přesnější obrysy svého záchranného plánu. Ve shodě s dřívějšími informacemi převezme reaktorovou divizi Arevy elektrárenská společnost EDF. Za 75% podíl v reaktorové divizi zaplatí EDF 2 miliardy eur. Podle prohlášení Arevy ovšem bude třeba během dvou let navýšit kapitál společnosti o 7 miliard eur - s předpokladem, že 4 až 5 miliard eur poskytne francouzská vláda a zbytek společnost získá prodejem dalších aktiv.
Aktuální zpráva o stavu světového jaderného průmyslu obsahuje specializovanou kapitolu, která se zabývá příčinami neúspěchu reaktorů takzvané generace III.+, do nichž výrobci na začátku století vkládali velké naděje. Náklady na výstavbu byly odhadovány na 1000 USD/kW, doba výstavby na čtyři roky. V současné době je zřejmé, že náklady budou zhruba osmkrát (!) vyšší. Žádný reaktor dosud nebyl spuštěn a z osmnácti rozestavěných (8x AP1000 společnosti Westinghouse, 6x AES-2006 podniku Rosatom a 4x EPR firmy Areva) se šestnáct dostalo do skluzu od dvou do devíti let. Hodnocení příčin je zajímavé i z českého pohledu.
