Srpnová studie tradiční londýnské banky HSBC v žádném případě neoznačuje výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point za smyslupný projekt. Pořízení dvou reaktorů EPR za 25 miliard liber je podle autorů studie stále obtížnější vysvětlit. Doporučení HSBC je poměrně jednoznačné: „Vidíme dostatečně silné důvody pro to, aby britská vláda celý projekt odložila nebo zrušila."
Na začátku září zveřejnila společnost elektrárenská společnost EDF nový odhad nákladů na výstavbu reaktoru EPR ve francouzském Flamanville a termínu jeho spuštění. Investiční náklady narostly na 10,5 miliardy eur, což znamená trojnásobný nárůst původního rozpočtu. Do částky přitom nejsou započteny náklady na splácení úroků z úvěrů, odhad vychází z hypotetického předpokladu, že by EDF výstavbu financovala z vlastních prostředků nebo bezúročných půjček.
Francouzská jaderná skupina Areva, která se potýká s dlouhodobými ekonomickými problémy, zveřejnila na konci července přesnější obrysy svého záchranného plánu. Ve shodě s dřívějšími informacemi převezme reaktorovou divizi Arevy elektrárenská společnost EDF. Za 75% podíl v reaktorové divizi zaplatí EDF 2 miliardy eur. Podle prohlášení Arevy ovšem bude třeba během dvou let navýšit kapitál společnosti o 7 miliard eur - s předpokladem, že 4 až 5 miliard eur poskytne francouzská vláda a zbytek společnost získá prodejem dalších aktiv.
Aktuální zpráva o stavu světového jaderného průmyslu obsahuje specializovanou kapitolu, která se zabývá příčinami neúspěchu reaktorů takzvané generace III.+, do nichž výrobci na začátku století vkládali velké naděje. Náklady na výstavbu byly odhadovány na 1000 USD/kW, doba výstavby na čtyři roky. V současné době je zřejmé, že náklady budou zhruba osmkrát (!) vyšší. Žádný reaktor dosud nebyl spuštěn a z osmnácti rozestavěných (8x AP1000 společnosti Westinghouse, 6x AES-2006 podniku Rosatom a 4x EPR firmy Areva) se šestnáct dostalo do skluzu od dvou do devíti let. Hodnocení příčin je zajímavé i z českého pohledu.
Nejstarší jaderná elektrárna provozovaná na území Německa, v bavorském Grafenrheinfeldu, byla v noci na 28. června definitivně uzavřena. Jde o součást německého plánu na vystoupení z jaderné energetiky k roku 2022, který byl schválen po havárii ve Fukušimě. Prvních osm reaktorů bylo odstaveno v roce 2011, Grafenrheinfeld byl další na řadě. Třebaže povolení k provozu měla elektrárna ještě na několik měsíců, provozovatelům se již nevyplatilo provést výměnu paliva.
Společnost Exelon, která je nejvýznamnějším provozovatelem jaderných reaktorů ve Spojených státech, bude letos v září rozhodovat, zda uzavře ztrátovou jadernou elektrárnu Quad Cities ve státě Illinois. Podle generálního ředitele Christophera Cranea se krátí čas, během kterého by bylo možné vylepšit ekonomické výsledky elektrárny. Zastavení provozu z ekonomických důvodů údajně hrozí více než 30 americkým reaktorům z celkových 99.
