Článek časopisu The Economist z konce října o současné situaci jaderné energetiky nazvaný Half-death přináší shrnutí aktuálních ekonomických trendů, které určují budoucnost sektoru. Autor článku užitečně sumarizuje základní faktory popsané v publikacích o současné ekonomice jádra. Z rozsáhlého článku vybíráme několik pasáží.
Podle aktuálního vyjádření Evropské komise byla dohoda maďarské vlády s ruským státním koncernem Rosatom o výstavbě nových bloků v jaderné elektrárně Paks uzavřena v rozporu s evropskými pravidly zadávání veřejných zakázek. Hlavním problémem je, že zakázku za 12,5 miliardy eur získal Rosatom bez výběrového řízení. Ve středu 18. listopadu to deníku Népszabadság potvrdil vedoucí úřadu premiéra János Lázár. Oficiální požadavek na vypsání nového tendru by měl být z Bruselu odeslán v nejbližších dnech.
Společnost Entergy zveřejnila koncem října svůj záměr uzavřít jadernou elektrárnu Pilgrim ve státě Massachusetts nejpozději v červnu 2019. Podle vyjádření představitele Entergy Billa Mohla není další provoz elektrárny ekonomicky rentabilní, firma na něm prodělá 40 milionů dolarů za rok. Příčinou nepříznivých ekonomických výsledků je především levná elektřina z konkurenčních zdrojů. Reaktor v elektrárně Pilgrim je v provozu 43 let.
Během říjnové návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně byla podepsána strategická dohoda o investici do výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point mezi čínskou státní společností CGN a francouzskou EDF. U podpisu smlouvy, která stanoví třetinový podíl CGN a dvoutřetinový podíl EDF, byl vedle čínského prezidenta také britský premiér David Cameron. Podpis smlouvy přiblížil zahájení velmi kontroverzního projektu, aniž by byly vyřešeny jeho hlavní problémy.
Krátce po zveřejnění odkladu spuštění reaktoru EPR ve Flamanville požádala společnost EDF francouzskou vládu o prodloužení platnosti stavebního povolení do dubna 2020. V roce 2007 získala EDF stavební povolení do roku 2017, podle původních předpokladů měl být reaktor spuštěn v roce 2012. Četné technické problémy ovšem zavinily šestiletý skluz v plánu výstavby.
Potenciální náklady na vyřazování německých jaderných elektráren z provozu by mohly být daleko vyšší, než jak je odhadují provozovatelé elektráren. Zjistila to auditorská firma Warth & Klein Grant, kterou německé Ministerstvo hospodářství pověřilo, aby správně odhadla výši nákladů na vyřazení reaktorů a vypořádání se s jaderným odpadem a vyhořelým jaderným palivem. Vláda chce tímto způsobem zajistit, aby jaderné společnosti měly dostatečnou finanční rezervu na zaplacení a daňový poplatník tak za ně nemusel doplácet.
