Podle francouzské vládní zprávy bude 100 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050 ve Francii levnější než 50 % výroby elektřiny z jaderných elektráren.
Bulharský premiér Bojko Borisov na konci března oznámil, že bulharská vláda se nedohodla se společností Westinghouse na konkrétních podmínkách výstavby nového reaktoru v jaderné elektrárně Kozloduj. Předběžná dohoda, kterou s firmou Westinghouse uzavřela předchozí bulharská vláda, ztroskotala na financování projektu.
Provozovatelé pěti japonských reaktorů o celkovém výkonu 2200 MW oznámili 19. března 2015 ministerstvu hospodářství své rozhodnutí definitivně ukončit provoz těchto bloků. Před havárií elektrárny Fukušima Daiiči v roce 2011 firmy ve spolupráci s ministerstvem připravovaly prodloužení životnosti zmíněných reaktorů minimálně na 60 let, tento projekt ale padá ze stolu. Stáří reaktorů (mezi 40 a 46 lety od uvedení do provozu) v rozhodnutí nepochybně hraje významnou roli.
Necelý rok po ukončení temelínského tendru na výstavbu nových reaktorů začínají představitelé ČEZ hovořit o přípravě tendru číslo dvě. Třebaže dosud není známo, zda vláda schválí některý z dotačních mechanismů nezbytných pro realizaci projektu, začíná se spekulovat o možných účastnících soutěže. Vedle dodavatelů, kteří ČEZu předložili nabídky v neúspěšném tendru z roku 2012, tedy Arevy, Westinghouse a Rosatomu, jedná nyní ČEZ předběžně také s korejskou společností Kepco.
Francie dosud platí za největší jadernou velmoc světa. Žádný jiný stát nemá v přepočtu na obyvatele více reaktorů. Dohromady pokrývají 75 % spotřeby elektřiny.
Mezivládní smlouva mezi Ruskem a Maďarskem o výstavbě dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks narazila na nesouhlas v Bruselu. Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom), které schvaluje každou smlouvu o dodávkách jaderného paliva uzavřenou členským státem, protestuje proti části smlouvy zajišťující Rosatomu exkluzivitu v dovozu paliva pro nové bloky v Paksi.
