Informace, které prezentovalo Ministerstvo průmyslu a společnost ČEPS o chybějící elektřině v roce 2040 v případě rychlejšího útlumu většiny uhelných elektráren a odstavení jaderné elektrárny Dukovany po padesáti letech (!) provozu, mohou vystrašit. Jde však o krajní scénáře, které by nastaly, pokud by vláda i nadále pokračovala v kurzu výlučné orientace na stavbu nových jaderných reaktorů, blokování rozvoje obnovitelných zdrojů a odsouvání investic do energetické efektivity na okraj zájmu.

Za sdělením úřadů se skrývá několik ale:

• Vývoj spotřeby elektřiny odpovídá optimalizovanému scénáři zastaralé Státní energetické koncepce z roku 2015.  Již při přípravě koncepce byl tento scénář kritizovaný jako příliš nadhodnocený, opomíjející možnosti, které Česká republika zaostávající v energetické náročnosti za jinými průmyslově vyspělými zeměmi, může využít.
• Scénáře pro rozvoj fotovoltaiky a větrné energetiky rovněž odpovídají podhodnoceným prognózám  Státní energetické koncepce z roku 2015 a jsou tak velice vzdáleny možnostem, které v tuzemsku v potenciálu obnovitelných zdrojů energie existují [1,2].
• Scénáře pro rozvoj zdrojů nepočítají s žádnými plynovými, jakkoliv je taková úvaha naprosto nerealistická.
• U bezpečnosti dodávky elektřiny v letech 2030 a 2040 není zdůrazněno, že jsou provozovány rezervy pro případ výpadku největšího zdroje v soustavě, tedy 1050 MW při výpadku reaktoru v Temelíně (tzv. kritérium n-1).

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček plánuje analýzu ČEPS využít pro prosazení výjimek z pravidel Evropské unie pro veřejnou podporu pro nové reaktory [3]. Nejen pro Dukovany, ale i pro Temelín.  Zásadním ekonomickým problémem jaderné energetiky jsou totiž vysoké investiční náklady. Ty způsobují, že se jaderná elektřina nemůže uplatnit na trhu a vyžaduje citelné státní zásahy.  Daleko vyšší, než by bylo potřeba k transformaci naší energetiky a využívání decentrálních, zejména obnovitelných zdrojů [4,5].   Do roku 2040 by ale stejně žádný nový reaktor nebyl uveden do provozu, i kdyby Česko u evropských komisařů uspělo a dokázalo vyřešit financování, posilování závislosti na Rusku nebo Číně a další problémy, které s sebou jaderná energetika přináší.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Zpráva energetiků upozorňuje na problém, který Česko může mít, pokud vláda nezačne konat. Potřebujeme přerušit stagnaci v sektoru obnovitelných zdrojů, zaostávání při snižování energetické náročnosti a pracovat na transformaci elektroenergetické soustavy, která zvládne rostoucí podíl zdrojů využívajících proměnlivou sílu přírody.“

Zdroje:
[1] „Obnovitelné zdroje mohou v roce 2030 nahradit 80 % elektřiny vyrobené z uhlí“, tisková zpráva Komory OZE
[2] „Chytrá energie“ – energetický scénář nevládních organizací pro Českou republiky propočtený na základě analýz Pačesovy komise
[3] „Atomová turistika poslanců – tentokrát do Ruska“, RESPEKT, 2. 10. 2019 
[4] „Ne bilion, ale kolem 100 miliard bude stát rozvoj obnovitelných zdrojů“, tisková zpráva Komory OZE
[5] Studie „Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030“ zpracovaná společností  Deloitte pro Svaz moderní energetiky

*****

(c) Tisková zpráva Cally // graf: Eurobarometr