Velké firmy mají rády velké zákazníky. Platí to o bankách, mobilních operátorech i energetických koncernech. Domácnost s minimální spotřebou zaplatí za kilowatthodinu podstatně víc, než ta, která nechá měřidla náležitě „protáčet“. Něco se ale začíná měnit. V Německu hned dva energetičtí giganti – RWE a E.ON – oznámili, že zásadně mění svou obchodní strategii.

"Nejde o nic víc a o nic méně, než o změnu paradigmatu, posun těžiště. Vůle zákazníků nás směřuje k malým a decentralizovaným projektům", prohlásil nedávno na bilanční tiskové konferenci předseda představenstva E.ON Johanes Teyssen. Pouhý den poté promluvil podobně šéf RWE Peter Terium. Zisky z prodeje proudu ve velkém jsou podle něj definitivně pryč, heslem dne jsou „chytrá řešení“. Pro firmu to bude sice znamenat nižší obrat, což se projeví i slabším výnosem pro akcionáře, ale to je prý v pořádku. "Je to nová normalita, kterou nastolujeme", řekl doslova Holanďan v německých službách.

Změna kursu obou firem je překvapivá jen na první pohled. Řadu let čelily výtkám, že bezohledně zneužívají své dominance a maximalizují své zisky na úkor malých zákazníků, kteří se nemohou bránit. K tomu měly ještě od státu zdarma emisní povolenky za znečišťování ovzduší. Pak se ale úspěšný obchodní model zhroutil jako domeček z karet. E.ON měl loni sice zisk 2,2 miliardy Euro, proti předešlému roku byl však poloviční a pro letošek vedení předpokládá další pokles. RWE dopadá ještě hůř: loňská ztráta 2,8 miliardy Euro je pro firmu nejhorší výsledek od druhé světové války. Obě firmy musí kvůli přebytku kapacit a poklesu silových cen elektřiny odstavovat řadu elektráren a u dalších omezovat výrobu. Celkem to od roku 2012 do loňska představuje kapacitu 13 gigawattů, pro letošní a příští rok se plánuje odpojení dalších 4200 megawattů. Uzavírány jsou uhelné, plynové i jaderné elektrárny. V zemi se sice staví 15 uhelných elektráren nové generace, vesměs ovšem jako náhrada za staré neefektivní, které budou v následujících letech odstaveny.

Příčin energetického otřesu je několik, sami šéfové obou koncernů ovšem jako nejzásadnější uvádějí tzv. Energiewende. Podíl obnovitelných zdrojů v německé energetice nyní dosahuje 23 %, v roce 2020 má podle kompromisní dohody nynější koalice dosáhnout 30 %. Pokles výroby z konvenčních zdrojů se tedy v bilanci energetických firem nemůže neprojevit. K tomu je třeba připočítat tzv. energetické samozásobitelství, kdy lidé nebo firmy spotřebovávají elektřinu z vlastních obnovitelných zdrojů. Podíl této zatím nikde neregistrované spotřeby se v Německu aktuálně odhaduje na 10 %, přičemž jeho růstový potenciál je značný. A v neposlední řadě je tu nástup revolučně úsporných technologií, díky nimž má v Německu v roce 2020 brutto spotřeba elektřiny klesnout oproti roku 2008 o 10 %, celková energetická spotřeba pak o 20 %.

E.ON se proto orientuje na výstavbu menších zařízení pro obce, družstva nebo  podniky. Zatím má po celém Německu přes 6 tisíc těchto jednotek, pro příští roky v tom ale vidí svůj hlavní byznys. Aby mohl zákazníkům kromě elektřiny nebo tepla nabídnout i další přidanou hodnotu, chce koncern spolupracovat i s docela malými partnery, kteří uvádějí na trh zajímavé novinky. Jedním z nich je americká firma Autogrid, která vyvinula systém „inteligentního“ měření a optimalizování spotřeby elektřiny. Minutu po minutě má zákazník přehled o tom, jaká zařízení kde běží a kolik spotřebovávají a na základě toho hledat možnosti úspor, přičemž i zdánlivě drobná opatření mohou ve výsledku uspořit zajímavé částky. V USA má firma kolem 9 milionů zákazníků a každý týden ji přibývá 1000 dalších. E.ON vstoupil v lednu do Autogridu jako strategický investor, od čehož si slibuje expanzi do Evropy.

RWE jde na rozdíl od svého tradičního konkurenta do tohoto byznysu přímo. Domácnostem nabízí program „Smart Home“, tedy zařízení, které propojuje všechny domácí spotřebiče do vlastní sítě a umožňuje řídit jejich provoz podle zadaných požadavků za co nejmenší náklady. RWE uvádí, že takto může domácnost ušetřit až 10 % spotřeby elektřiny. O zájmu zákazníků svědčí například loňská podzimní akce „Smart Friday“, kdy si za zvýhodněnou cenu prodalo za jediný den 100 tisíc přístrojů. Předseda představenstva RWE Peter Terium odhaduje, že v Německu, státech Beneluxu a ve Velké Británii má tento obor tržní potenciál až 50 miliard Euro.

Příznačné je, že obě firmy přistoupily ke změně obchodní strategie až na poslední chvíli, kdy usoudily, že nemají jinou možnost. To jiní ještě tak daleko nejsou a snaží se tlačit káru fosilních paliv za každou cenu, dokud to jen půjde. Příkladem je švédský státní koncern Vatenfall, který si v německé Lužici proloboval rozšíření svých hnědouhelných dolů i za cenu demolice několika vesnic a přesídlení asi 1600 obyvatel. Krajní absurditou má být odbagrování obce Proschim, která ve svých obnovitelných zdrojích vyrábí asi trojnásobně víc energie, než kolik sama spotřebuje. Fotovoltaika, větrné elektrárny, elektrárna a kotelna na biomasu – to všechno má být demontováno a nahrazeno těžbou uhlí. Tak obrovský je odpor proti Energiewende. Vatenfall si jím chce pojistit svůj špinavý byznys na desítky let dopředu. Kalkuluje s tím, že lužické uhlí je vysoce kvalitní a spaluje se v modernizovaných elektrárnách tzv. na patě dolu, takže jeho elektřina bude pro zákazníky ještě dlouho levnější, než ta obnovitelná. Naneštěstí se mu daří pro své plány získávat v Sasku a Braniborsku politickou podporu. Chudák ČEZ mu může jen závidět …

*****

(c) Jakub Šiška, Sonne und Freiheit / fotografie: http://thegreentimes.co.za