Zástupci České republiky v čele s předsedou vlády odjíždí na výroční konferenci OSN o změně klimatu COP25, která začne 2. prosince v Madridu a má hledat cesty k odvrácení klimatické krize, s prázdnýma rukama. Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren.  Pokud by to byla pravda, máme fatální problém. Museli bychom spalovat hnědé uhlí pro výrobu elektřiny přinejmenším do roku 2040, kdy nejdřív by se teoreticky mohlo podařit jeden jaderný blok v Dukovanech postavit. 

Že by reaktorů snad mohlo být více, to vyvrací i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl: „Postavit 2 bloky do roku 2040 na to prostě ta země sílu ekonomickou ani personální, ani strojírenskou v podstatě nemá.".

Případné vládní rozhodnutí o stavbě nového reaktoru znamená rozhodnut o veřejné finanční podpoře pro jím vyráběnou drahou elektřinu, která dorovná rozdíl oproti levnějším zdrojům. Podpoře, kterou by zaplatili spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci a která by mohla být vyšší, než dnešní platba na rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle aktuální studie banky Lazard je nejnižší cena elektřiny z nových jaderných reaktorů 106,2 eur/MWh. Vedle toho cena elektřiny na pražské burze je sotva poloviční - 48,4 eur/MWh. Pro srovnání 54 eur/MWh pak byla průměrná cena 37 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 202,6 MW, které uspěly na poslední německé aukci na začátku měsíce. 

Skrývání skutečných nákladů, které by přinesla stavba 5. bloku v Dukovanech, je patrně tím důvodem, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá Calle zpřístupnit ekonomickou Analýzu investorských modelů výstavby nového jaderného zdroje.

Jaderná energetika nemůže být účinný recept pro řešení klimatické krize nejen pro to, že je drahá,  staví se velmi dlouhou dobu a pominout nelze ani riziko jaderných havárií. Není to čistý zdroj, pokud nechceme zanedbat problematickou těžbu a zpracování uranové rudy a tisíce tun vysoceradioaktivních odpadů, které budou zatěžovat ještě mnoho dalších generací.  Nejde ani o bezemisní zdroj, jak tvrdí ministr Havlíček s odkazem na úředníky v Bruselu, jaderná energetika také zanechává svoji uhlíkovou stopu. V případě České republiky pak i stávající jaderné elektrárny přispívají k vysušování naší krajiny, když pro chlazení každým rokem odpaří stovky milionů hektolitrů vody, kterou vítr odnese. Stanovisko „Nové jaderné reaktory nejsou řešením“, přijala také asociace nevládních ekologických organizací Zelený kruh.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Naši vládní představitelé jedou na klíčová jednání o řešení klimatické krize do Madridu doslova s prázdnýma rukama, pokud chtějí jako podmínku odstavení uhelných elektráren nabízet stavbu nových reaktorů. Ty ale kvůli době stavby a extrémním nákladům přinést skutečnou náhradu nemohou. Ani v takovém objemu nejsou připravovány. A bohužel s dnešními plány ministerstva průmyslu na jen plíživý rozvoj obnovitelných zdrojů energie se potřebný obrat ke snížení našich vysokých emisí udělat nedá.“ 

*****

(c) Edvard Sequens, Temelín.cz // graf: WNISR 2019